Z Máchova kraje

Untitled Document

Náš děda posuzuje kraj podle toho, jak velký tam mají zemáky, neboli brambory, a jak daleko jsou se žněmi. Nutno říct, že když v té oblasti mají menší brambory a zelenější oves, stoupne tomu človíčkovi jeho sebevědomí zemědělce. A my mu to přejeme, protože on je dobrý hospodář. My mladší, co už se do zemědělství tak nehrneme, posuzujeme neznámý kraj nejprve asi podle krajiny a pak podle lidí.

Kulturnost kraje vytvářeli do značné míry naši dávní krajané – Sudetští Němci. Češi zde až do 2. světové války byli ve výrazné menšině. V Novém Boru jich žilo ve 30. letech 20. stol. jen 15 % Čechů. Dodnes sem potomci Sudetských Němců jezdí za svými příbuznými a přáteli. Pro Máchův kraj jsou příznačné ohromné, často několikapatrové statky, většinou chátrající, protože jejich oprava je pro jejich obrovitost velmi nákladná. Na druhé straně je zde mnoho útulných roubených chaloupek, většinou vkusně opravených. Pražští majitelé mají na zakoupení i na jejich opravu. Jen díky tomu ty chalupy dosud stojí.

Bydleli jsme v Dubé – Zakšíně, vesničce s pár chalupami a třemi ohromnými selskými usedlostmi, z nichž jedna už patrně nemá šanci na záchranu.

První večer zde jsme se šli se starším sedmiletým synkem projít vesnicí. Byla to podivuhodná procházka – všude ticho, zatažená obloha, smrákalo se… Na jedné straně menšího stavení jsme napočítali 34 vlaštovčích hnízd. Kolem ohromného vlhkého statku, o nějž se opírá letitá vrba, pobíhá jedenáct koní. To ticho i to počasí jakoby vyjadřovaly zároveň romantičnost i tvrdost života zde. Hned vedle je další statek, z něhož pomalým krokem vychází vetchý stařík a za sebou vede kravku na pastvu. Za ním jde jeho vnuk, asi 10-12letý a také vede krávu na provaze. Jdou tiše – hoch v úctě ke staříkovi, stařík jistě s nevyslovenou radostí nad vnukem- oba jsou přece hospodáři… Vzácný obrázek, jako vystřižený z minulého století. Stařík bere železné kladivo, které je snad větší než on sám, a zatlouká kolík do země, aby kráva neutekla. Nemohu z nich spustit oči, čehož si všimne i kluk a zdálky mě zdraví.

„Pročpak vedeš tu krávu ven takhle na noc?“ ptám se. Hoch trochu nejistě odpoví: „Aby se napásla.“

„A to ji tam necháš až do rána?“

„Ne, to by nám ji někdo ukrad,“ vrací mě hoch z výšin na zem.

Šla jsem k jejich stavení ještě několikrát, v bláhové naději že uvidím stejný obrázek – totiž staříka a hocha s kravami – a vyfotím si je. Už se tak nestalo a asi to je dobře. Bylo by to jiné setkání, jiná atmosféra, nejspíš by ti dva o nějaké focení vůbec nestáli… Ale ten vjem už v sobě člověk jednou má. Znáte to: drobnost - vůně, barva, pocit z nepatrných věcí, který ve vás je a zůstane zapsán po dlouhé roky, ač byste možná už marně hledali konkrétní podobu krajiny, člověka... Mám zato, že takové chvilky jsou důležité pro naše srdce. „V životě přijde chvíle, jíž nelze uniknout…,“ napsala ve své knize „Psát“ francouzská spisovatelka Marguerite Durasová. Přestože má na mysli spíše situace, které ovlivní člověka zásadně, můžeme její výrok snad vztáhnout i na podobné příhodičky, které utvářejí náš život vnitřní.

Zarazila mě v Zakšíně ještě jedna věc: ten první den mě hned na začátku vesnice z dálky zdravil neznámý muž. Slušně odpovím, ale v duchu si pomyslím: „No ten má teda nakoupeno – zdraví cizí babu a ještě se na ni směje.“ Po chvíli ale zdraví neznámého člověka – tedy mě – kluk s kravkou a druhý den mladík z konírny, který sekl trávu. Že něco takového udělá člověku radost, je nabíledni, a v duchu se omlouvám muži ze včerejška. „Prostě tady žijou dobrý lidi“ říkám si s vědomím povrchnosti svého soudu.

Pohybovali jsme se v prostoru mezi městy Česká Lípa, Kamenický Šenov, Úštěk, Kokořín, Doksy. Někdy na kole, jindy autem – podle počasí. Pro cyklisty je zde dostatek cyklostezek, vedoucích přitažlivějším terénem než silnice. Starší syn jel sám, mladší, čtyřletý, se vezl – ale hekal stejně jako ten starší, jak ho to bolí nožičky. Museli jsme uznat, že to drncání různými kotáry v sedačce na kole není žádný med a pochlebovali jsme mu, že se rozhodně nadřel z nás čtyř nejvíc. Při jízdě „kolmo“ jsme se pohybovali v nekonečném kolotoči: pití – čurání – pití – čurání. Hoši si to zpestřovali závody, kdo dočůrá dál a výš. Nutno říci, že ten starší je v této disciplíně skutečný machr – dočůrá skoro do své vlastní výšky (130 cm). Mladší byl na tom o něco hůř a tatínek se vymlouval, že má malou zásobu, (ale stejně bychom jeho výsledek nemohli prozradit, neboť by nás patrně přestal živit i šatit). Vojtěch, který má již ve svém útlém věku nesmírné nápady, přišel na zcela novou disciplinu: že jeden bude čurat a druhý bude ten proud podlézat, což jsme hochům zatrhli. A když už jsme u tohoto velmi lidského tématu, ještě jedna příhoda: na dvoře restaurace v Kravařích s povzbudivým názvem „U dobré nejistoty“, (v průchodu např. viselo lano oběšencovo), měl majitel postavené indiánské týpí. Stan poskytoval ochranu před deštěm lidem i psům - a nějaký pejsek nelenil a cosi tam po sobě zanechal. Mladší synek ke mně přiběhl a úpěnlivě prosil, ať jdu s ním do stanu. Tam mi čtyřletý klouček ukázal ten psí „kousek“ a trochu nechápavě pravil: „No, podívej, co tady ty indiáni nechali!“

Tak tohle a mnoho dalšího patří k Máchovu kraji. Je tam hezky…

Autorka: Iva Marková - student kurzu Redaktor časopisu, Czech Press Group

Přidáno: 08.12.2003, Zdroj: Vzdělání.CZ

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

S odborným doučováním bude maturitní vysvědčení v kapse
S druhým stupněm na základní škole přibudou do života dítěte i přírodovědné předměty. A jelikož jde o náročnější, vyprofilovanější témata, ne každý žák si s nimi umí poradit sám. Kde mohou rodiče a žáci…
Jak sledovat studijní mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání?
Jak jsou evropské vzdělávací systémy připraveny podporovat mobilitu studentů? Souhrnný přehled z publikace Mobility Scoreboard. Higher Education Background Report pro čtenáře Vzdělání.cz připravili odborníci Domu…