"Zážitková angličtina" aneb jak se naučit anglicky bez učebnice

O metodách výuky cizích jazyků a vlastně i o tom, proč, kdy a hlavně jak se učit cizí jazyk už toho bylo napsáno vážně spousta. Jak už to tak bývá, některé metody jsou netradiční, zábavné a moderní, jiné méně zábavné a trochu tradičnější, a chcete-li i zastaralé. Stejně se ovšem některých méně zábavných a nepopulárních metod zuby nehty držíme.


Ale abychom nebyli jen pesimističtí škarohlídi, je potřeba říct, že i přes skutečnost, že metod a přístupů existuje opravdu mnoho, je stále možné přijít s něčím novým, neotřelým a především funkčním. Dnes se podíváme na metodu, která je méně tradiční (na základní škole se s ní určitě nepotkáte), o to více je pro studenty přínosná a použitelná ve skutečném životě. Protože k čemu jinému, než k použití v praxi, by měla „Zážitková angličtina“ být?

Shodou okolností jsem tento semestr v hodině didaktiky připravovala prezentaci na téma „výuka angličtiny bez učebnice“. Mně i mým kolegům tohle téma přišlo jako velmi aktuální a zajímavé. Shodli jsme se, že tato metoda je z mnoha důvodů pro studenty velmi přínosná, ale pro učitele je o hodně náročnější, než jen v knize procházet stránku za stránkou. Záchranná síť v podobně učebnice, kterou má učitel k dispozici a o kterou se může v případě nouze opřít, prostě a jednoduše není. Učitel tak stráví hodně času přípravou na hodiny a opírá se především o své zkušenosti. Upřímně řečeno, rozhodně to není metoda pro každého učitele.

Protože jsem byla velmi zvědavá, jak a jestli tato metoda funguje v praxi, jsem velmi ráda, že jsem měla příležitost trochu vyzpovídat paní Ninu Hanákovou, která v Brně vede kurzy zážitkové angličtiny, ve kterých vyučuje angličtinu zábavným a přirozeným způsobem, bez učebnic. Doufám, že i pro vás bude následující rozhovor tak poučný a inspirativní, jako byl pro mě.

Otázky pro Ninu Hanákovou k článku o netradičních metodě výuky jazyků

Co podle Tebe motivuje studenty k tomu, aby se učili cizí jazyk?
To je velmi individuální, u jednoho je to od malička pěstovaná láska k cizím jazykům a kulturám, u druhého láska ke konkrétní osobě, která daným jazykem mluví. Někdo chce rozumět textům svých oblíbených kapel, jiný filmům a seriálům, další má velkou touhu číst svého oblíbeného autora v originále nebo mít prostě jen dobrý pocit, že nestagnuje a dělá něco pro svoje celoživotní vzdělávání. Mezi nejčastější „motivátory“ patří však nejen ty osobní, ale i pracovní. Např. získání lepšího postavení na trhu práce, možnost povýšení/cest do zahraničí, lepší schopnost komunikace se zahraničními partnery. V poslední době je obzvlášť pro mladší ročníky velkou motivací možnost studia na zahraniční VŠ. Jedna moje kamarádka chtěla tak moc studovat ve Francii, že se během půl roku naučila obstojně francouzsky a vyrazila na výměnný pobyt na VŠ v Le Havru. Ráda přidám i svoji motivaci, proč jsem se učila ve světě relativně málo používaný jazyk – nizozemštinu. V 11 letech jsem poprvé navštívila Holandsko a do té země jsem se okamžitě zamilovala. Každý rok jsem pak trávila minimálně týden u svých kamarádů v Amsterdamu, takže když jsem se v 18 letech rozhodovala, co jít studovat na VŠ, nebylo co řešit. Přestože všichni Holanďani ovládají angličtinu, chtěla jsem se umět domluvit s místními lidmi jejich jazykem, který na mě působil exoticky.

S čím obecně mají podle Tebe studenti největší problém, když se učí cizí jazyk?
Se sebevědomím a potřebou být dokonalý – studentům (obzvlášť studentkám) vadí dělat chyby, tak raději mlčí. Do kategorie „problémů“ patří i upadající motivace a nízká pozornost, díky které dochází k ignoraci základních jednoduchých pravidel. No a v neposlední řadě málo praxe a kontaktu s rodilými mluvčími. Co se týká jazykových problémů, tak s výslovností, s uplatněním gramatických pravidel v praxi (hlavně pokud jde o slovesné časy a členy), s předložkovými vazbami a na vyšších úrovních s idiomy a frázovými slovesy.

Je podle Tebe důležitější slovní zásoba, nebo gramatika?
Stejně jako v našem rodném jazyce – obojí je stejně důležité. Nebudu-li rozvíjet slovní zásobu a o všem tvrdit, že je dobré nebo špatné nebo nebudu-li používat jiný než přítomný čas, možná se domluvím, ale budu znít jako robot a nebudu se u toho cítit dobře. Jiná věc je, jaké metody ke zdokonalení gramatiky a slovní zásoby používám. Věřím, že to jde přirozenou cestou, ne jak to známe ze školy – nabiflovat se a pak z toho psát test. Je nutné se angličtinou především obklopit jak nejvíc to jde – a vnímat jazyk jako celek. Chápat a zapamatovávat si fráze, tzv. „chuchvalce“ slov, časy hlavně situačně, z reálných konverzací a s kontextem. Je také velmi důležité hodně číst a dívat se na filmy/seriály.

Nevyžadují studenti přece jenom nějaké psané materiály, gramatické poučky a podobně? Jak jim vysvětluješ, že takhle by to nešlo? :)
Ti, kteří mě oslovují, je opravdu nevyžadují. Myslím, že už jdou za mnou s tím, že právě tomu se chtějí vyhnout. O svém způsobu učení píšu na svém blogu a na sociálních sítích, takže můj přístup k výuce znají již předem.
Samozřejmě že jim doporučuju i kvalitní gramatické přehledy, na internetu za všechny vynikající stránka HelpForEnglish.cz, v tištěné podobě nejlepší (nejtenčí a nejlevnější) gramatická příručka „Grammar No Problem“ od nakl. Fraus. Velmi také doporučuju kvalitní výkladové slovníky, ale je mi jedno, zda je má student v tištěné nebo digitální podobě (např. nakladatelství Macmillan přestalo vydávat tištěné slovníky, budou teď vycházet pouze v digitální podobě).

Je těžké najít zajímavé materiály do hodin? A prozradíš nám nějaký tajný zdroj inspirace? :)
Materiálem do hodin je v prvé řadě student samotný. Vycházím vždy z jeho konkrétních znalostí, vlastně jsem takový vychytávač chyb a o těch si pak povídáme. Studenti většinu teorie znají, takže je vlastně jen navádím k tomu, aby si na vše vzpomněli – sami se opravují (nebo ve skupinové výuce i sebe navzájem) a tím se nejvíc učí.  Veškerá pozornost v hodinách je soustředěna na mluvení a porozumění mluvenému slovu.
Pokud jde o kurzy zážitkové angličtiny, tak tam je to jednoduché, mým zdrojem inspirace je veškeré dění kolem mě a také moji kolegové, kteří se mnou spolupracují. Když probíráme jídlo a vaření, tak jdeme do kuchyně, vaříme, pak prostřeme stůl a jídlo sníme, zatímco si povídáme o oblíbených pochoutkách, receptech, restauracích. Když chci pomoci studentům zaktivovat slovní zásobu přídavných jmen popisujících lidské vlastnosti, v celé lekci diskutujeme o Briggsově osobnostním testu, kterým si nejdřív všichni projdeme. Máme kecací hodiny v kavárnách, hrajeme divadlo v parku, jezdíme na výlety na Vysočinu a povídáme o všem možném. Pouze v angličtině.
Pro samostatnou práci doma, na kterou dávám velký důraz, doporučuju studentům velkou škálu aktivit, které jsou každému individuálně blízké. Nejvíce dávám důraz opět na mluvení, k tomu jsou vynikající materiály English Out There a web English Central, o kterých se můžete víc dozvědět v sekcu „Doporučuji“ na mém webu. Ty využívám ve všech hodinách jak skupinové, tak individuální výuky.
V dnešním světě, kdy má každý přístup k internetu, tvrdím, že učebnice nejsou nezbytné. A to jak pro studenty, tak pro lektory. Ty nejlepší stránky pro obě skupiny uveřejňuji v mém online magazínu Scoop.it.

Co Tě přivedlo k téhle metodě?
Několik let jsem učila klasicky, z mezinárodních učebnic. Na začátku jsem svoji učitelskou kariéru nebrala moc vážně, k učení angličtiny jsem se v roce 2004 dostala náhodou a nějakou dobu mi trvalo než jsem se rozkoukala a začala se vzdělávat. Prošla jsem si několika prestižními certifikovanými kurzy pro učitele Aj, které byly velmi kvalitní, ale učebnice byly vždy středobodem výuky. A já čím dál intenzivněji cítila, že výuka s učebnicemi studenty nikam pořádně neposouvá. Spousta stokrát probíraných gramatických pouček a nepoužité slovní zásoby.
Když jsem po 5 letech praxe odešla na mateřskou a mohla si tak vytvořit odstup od své práce, hned bylo jasno: z učebnic už učit nechci. Sama jsem se přeci posunula v cizích jazycích nejdál vždy ve chvíli, kdy jsem měla možnost v daném jazyce komunikovat a fungovat v něm, neboli si ho „zažít“. Žila jsem takhle v Americe, Velké Británii, Holandsku, Belgii a Turecku a upřímně – neexistuje nic lepšího, než si jazyk ošahat v samotné zemi, přes místní kulturu a lidi.
„Jak jsem na to mohla zapomenout, proč jsem to dávno neaplikovala na svou výuku?“, říkala jsem si během prvního roku na mateřské. A pak už to mělo rychlý spád – vymyslela jsem si kurzy zážitkové angličtiny. Studenti si angličtinu opravdu „zažijí“, kurz si užijí, posouvá je to jinam i v osobním životě a já jsem maximálně naplněná, že moje práce konečně dává smysl. Nikdy bych se ale touto cestou nemohla dát, kdybych nebyla na volné noze. Sama tak rozhoduji o tom, jak bude moje výuka vypadat a nemusím se podřizovat požadavkům jazykové školy, jako jsem to zažila na začátku, kdy jsem pro pár JŠ učila.

Je vidět, že učit bez učebnice se dá :) Jak moc je to ale náročné na přípravu z pohledu učitele?
Dříve jsem byla schopná odučit i 25 kurzů týdně, to by teď pro mě nebylo časově proveditelné. Bez učebnic jsou moje přípravy mnohem kreativnější a také poctivější (a tím pádem i časově náročnější). Vymýšlím svůj vlastní koncept, svoji vlastní náplň hodin, je v tom i spousta organizačních činností, protože na některých hodinách spolupracuju s rodilými mluvčími. Kromě toho věnuji každému jednotlivému studentovi mnohem více energie a pozornosti a na výsledcích je to znát.  A zároveň se u toho mnohem víc bavím, ve srovnání s dřívějškem je to stoprocentně naplňující. Dávám si také hodně času na sebevzdělávání, protože věřím, že i to pomůže mým studentům posunout se dál. Takové uspokojení z práce jsem dříve nezažívala a přála bych to každému učiteli.

Jaká je reakce studentů na Tvou metodu a na zážitkovou angličtinu?

„Musím říci, že tato forma výuky je naprosto úžasná, protože po 7 letech nepoužívání angličtiny jsem byla nucena komunikovat zábavnou formou a veškerý ostych byl pryč, nyní se opravdu nebojím anglicky s kýmkoliv komunikovat. Všem doporučuji zažít to, co jsem zažila já. Je to mimořádně kvalitní a inspirativní kurz.“Zuzana Komínková

„Nina umí udělat z učení se angličtiny váš koníček, alespoň v mém případě se jí to rozhodně povedlo, a díky jejímu kurzu jsem udělala neuvěřitelný skok kupředu.“Lenka Páleníková

„Nina i její styl výuky je kvalitativně opravdu výjimečný. Dala mi ale i mnohem víc. Nejen, že mě dokázala v angličtině během 3 měsíců posunout o 1 level výše, ale také pozvedla mé sebevědomí, sebeúctu, hluboko uložila můj zájem o sebezdokonalování a ukázala mi efektivní styl práce s cizím jazykem.“ - Radka Hanušová

„Kurz byla jedna veliká párty. Užila jsem si spoustu legrace a poznala spoustu nových lidí, což bylo pro mě nejdůležitější. Nina je výborný kouč, který dokáže skvěle namotivovat a dokáže z každého vytřískat opravdu maximum. Nikdy mě angličtina nebavila tak moc, jak v kurzu právě s ní.“Kristýna Kocourková

Více referencí na mou výuku lze najít tady.
Děkujeme :)

Moc děkuju za rozhovor a zajímavé otázky a doufám, že moje práce bude inspirací pro ostatní. Protože to opravdu funguje!! Stačí si poslechnout nahrávky mých studentů Před a Po.
Nina Hanáková, englishbrno.cz

Musím přiznat, že jsem skutečně velmi příjemně překvapena, tato filozofie je mi totiž velmi blízká. Pro studenta znamená učit se cizí jazyk především sžít se s ním a umět aktivně ho používat, nebát se mluvit a moc o tom všem nepřemýšlet. Velmi zjednodušeně řečeno, když si budu chtít ve Velké Británii koupit něco k jídlu, prodavači bude asi úplně jedno, jestli použiju správný člen. Na druhou stranu mně asi nebude úplně jedno, že si nic nekoupím, protože se budu stydět promluvit.
Vyučovat cizí jazyky nemusí znamenat nutit studenty biflovat se gramatické poučky, ze kterých je stejně bude většina mást, a stohy slovíček, která nikdy nepoužijí. Zážitková angličtina znamená skutečné používání jazyka v reálných situacích. A co znamená pro učitele? Pro Ninu je to zcela jistě pocit z dobře odvedené práce a naplnění vlastních ideálů. A jen učitel, který je spokojený sám se sebou a se svou prací, může být dobrým učitelem.

Zdroj úvodní fotografie: www.istockphoto.com

Přidáno: 23.11.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Dagmar Wiesnerová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Studium na VŠO již od února
Neskončil zimní semestr přesně podle vašich představ? Nestihli jste si podat přihlášku a nechcete čekat? Začněte se studiem již od února na VŠO v Praze. Vyzkoušet můžete třeba Rozvoj lidských zdrojů v ekonomice dopravy…
Výhra, kde nikdo nevyhrál - recenze knihy
Čtenářům portálu Vzdělání.cz přinášíme recenzi knihy investigativní novinářky Dale Russakoffové "Výhra?: kdo (a co) ovládá americké školy". Přestože kniha pojednává o americkém prostředí a jejich systém…