Tisíc a jeden důvod proč zničit knihu

Tak by mohl znít podtitul knihy Obecné dějiny ničení knih venezuelského spisovatele, literárního teoretika a bibliofila Fernanda Báeze. Jen samotný rozsah knihy bohužel dokazuje, že devastace knih nepatřila v dějinách lidstva k výjimečným záležitostem.

Od této rozsáhlé práce rozhodně nečekejte jen zmínky o těch nejznámějších incidentech ze starověku, středověku či druhé světové války. Fernando Báez věnuje velký prostor i nedávné historii ničení knih, a to během válek na Balkáně, Blízkém východě i v průběhu posledních bojů v Afgánistánu a Iráku. Přiznám se, že mě samotné nedošlo, že i dnes je záměrný zánik knih tak běžnou praxí jako tomu bývalo dříve.

Fernando Báez se biblioklasmem, čili ničením knih, zabývá dlouhodobě. Svou fundovanost a kvalifikaci pro takovou práci autor českým čtenářům dokazuje hned v úvodu, v němž zmiňuje Hrabalovu knihu Příliš hlučná samota. Jde o příklad jedné z mnoha knih, ve kterých se o zkáze knih píše. Právě úvodní dvacetistránková část čtenáře rychle vtáhne a strhne k dalšímu čtení.

Ač jde o téma, které pro autora ani pro čtenáře nemůže být vůbec lehké, přináší kniha velice poutavý a dynamický text. Titul Obecné dějiny ničení knih je do posledního slova nabyt zajímavými informacemi, o kterých se povětšinou čtenářská veřejnost dozvídá vůbec poprvé. Pro milovníky knih bude jistě nepochopitelné například téma ničení knih jejich vlastními autory, nakladateli nebo knihovnami. Vedle válečných konfliktů, náboženského pronásledování či přírodních katastrof se autor rozepisuje i o hmyzích nepřátelích knih, kteří mohou za jejich předčasný rozklad.

Láska Fernanda Báeze ke knihám je patrná z každého slova, které do knihy napsal. S ohledem na její námět je to sice paradox, ale celé Obecné dějiny ničení knih nejsou jen kronikou knižní apokalypsy v průběhu dějin. Autor do kontrastu k záměrné a zákeřné devastaci knih staví pozitivní příklady, kdy k ničení nedošlo. Uvádí situace, při nichž dobrovolníci střeží a ukrývají i tisíce knihy jako paměť lidstva. Kniha o ničení je historickým, literárním, sociálním, společenským i etickým průvodcem našeho bytí. Dýchne na vás velice dobrodružnou atmosféru a po jejím dočtení budete rádi, že nedošlo k jejímu zničení ještě v zárodku.

Zatímco Organizace spojených národů v letech 1993 až 1994 debatovala o možnosti pohnat před mezinárodní tribunál válečné zločince z konfliktu v Bosně, bosensko-chrovatší nacionalisté z milic HVO (Hrvatsko vijeće obrane) nemilosrdně ničili muslimské památky. Mezi zničenými budovami byly také veřejné i soukromé knihovny.

V polovině července 1993 milice HVO vypálily knihovnu muslimské komunity ve Stolaci, kde zmizely stovky knih a asi čtyřicet rukopisů ze sedmnáctého až devatenáctého století. Poničili také knihovnu Císařské mešity se stovkami starobylých rukopisů. Její trosky pak byly ještě jednou vyhozeny do povětší, aby se zabránilo pozdější rekonstrukci.

(Báez, F. Obecné dějiny ničení knih. Brno: Host, 2013, str. 451)

Přidáno: 21.10.2013, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Petra Šmejdová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si