Studium VŠEM

Vytvořit spravedlivý systém vysokoškolského vzdělávání, který umožňuje studium všem zájemcům bez ohledu na jejich sociální zázemí, by mělo být snahou nejen jednotlivých vysokých škol, ale především Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vlády ČR. Stávající systém tzv. bezplatného školství rovný přístup ke vzdělání rozhodně nezajišťuje.

I když je deklarováno, že studium veřejné vysoké školy je zdarma, rok dnes stojí rodinu posluchače včetně ušlého příjmu asi 100.000 Kč. Navíc v současnosti platí vysokoškolské studium ze svých daní každý, a to bez ohledu na to, zda bezplatné vzdělání vůbec dostal či nikoliv. Těch dalších „ale“ je samozřejmě několik a je zbytečné se zde o nich podrobně rozepisovat, ale už samotný údaj, že více jak 43% studentů studuje obor, který studovat ani nechtěli, a to jen z důvodu dostat se na jakoukoli vysokou školu, je více než výstižný a předem deklaruje následný zájem absolventů o zvolený studijní obor a nelezení uplatnění v pracovním procesu.

Řešením nepříznivé situace je tolikrát opakované a probírané zavedení školného, které není však možné realizovat dříve než bude vytvořen kvalitní systémem půjček a stipendií. Zde však musí první krok učinit naše politická reprezentace, a to jak vládní, tak opoziční, protože jen politická shoda umožní změnit přežitý a praxí vyzkoušený nevyhovující systém

Zavedení školného je v současné době v důsledku politického rozložení sil v Parlamentu ČR neprůchodné, ale proč se nepokusit zavést alespoň tzv. „dobrovolné školné“, které by spočívalo ve stanovení studijních poplatků jednotlivými vysokými školami na základě jejich vlastního přesvědčení o kvalitě studia na nich, kdy maximální výše školného by byla garantována státem. Kvalitní a sebevědomé vysoké školy by asi nemuseli mít obavu o zavedení částky hrazené samotným studentem. Samozřejmě, že protestovat budou ty vysoké školy, jejichž kvalita je někdy sporná a příjem ze školného by byl u nich minimální, respektive nulový.

To vyvolává otázku k zamyšlení, jestli by uvedený systém de facto nedonutil některé vysoké školy začít na sobě pracovat a ne jen natahovat ruku ke státnímu rozpočtu, a že podobný princip může fungovat ukázala změna v systému financování výzkumné činnosti. Proč platit něco co není a nemůže být nikdy úspěšné jen z nějaké setrvačnosti.

Inspiraci v malém měřítku je možné hledat například u Vysoké školy ekonomie a managementu (VŠEM). Systém financování studia přibližuje vedoucí Studijního oddělení, Ing. Čunderliková: „Našim studentům po zaplacení školného nevznikají žádné další přímé náklady a student přesně ví za co platí. Školné zahrnuje kromě veškerých studijních materiálů a přímé výuky, slevovou studentskou mezinárodní kartu ISIC, čtenářský průkaz do knihovny CERGE-EI, vědeckou kalkulačku, USB memory stick, přístup k licencovaným informačním zdrojům, poradenské služby a servisní služby a v neposlední řadě i možnost pronájmu notebooku s možností odkoupení za zůstatkovou cenu na konci studia. Kromě možnosti rozložení platby za jeden akademický rok do dvou až tří splátek umožňujeme na základě smlouvy také financování studia úvěrem ve spolupráci s Českou spořitelnou, včetně možnosti odloženého splácení až po ukončení studia. Zároveň nabízíme širokou škálu stipendií, od studijních (prospěchové stipendium) a sportovních (pro talentované sportovce), přes ubytovací a sociální až po speciální stipendia pro handicapované studenty a svobodné matky.“

Nerovnost současného systému nespočívá však pouze ve financování, ale i v samotném systému přijímacích zkoušek, kterým neprojdou ani všichni uchazeči s výbornými studijními předpoklady. I v této oblasti může jako příklad sloužit obsah přijímacího řízení na VŠEM, který popisuje vedoucí Informačně poradenského centra Ing. Motáňová: „Součástí přijímacího řízení na VŠEM nejsou odborně-znalostní testy, tzn. že škola nezjišťuje vstupní odborné znalosti uchazeče a je pouze na studentovi aby prokázal své schopnosti v rámci studia na vysoké škole, kdy dostatečná úroveň vstupních znalostí je předpokládána splněním požadavků střední školy, tedy složením maturity. Obsahem přijímacího řízení je „pouze“ test obecných studijních předpokladů, který zároveň podrobně zkoumá motivaci uchazeče o studium a jeho konkrétní představu o uplatnění získaných znalostí v budoucím nebo eventuelně stávajícím zaměstnání.“

Přidáno: 18.06.2007, Zdroj: Vzdělání.CZ

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

S odborným doučováním bude maturitní vysvědčení v kapse
S druhým stupněm na základní škole přibudou do života dítěte i přírodovědné předměty. A jelikož jde o náročnější, vyprofilovanější témata, ne každý žák si s nimi umí poradit sám. Kde mohou rodiče a žáci…
Jak sledovat studijní mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání?
Jak jsou evropské vzdělávací systémy připraveny podporovat mobilitu studentů? Souhrnný přehled z publikace Mobility Scoreboard. Higher Education Background Report pro čtenáře Vzdělání.cz připravili odborníci Domu…