Proč se nechci vyhýbat odpovědnosti za to, co dělám, a za to, co jím

Přijdete do restaurace a máte hlad. Přinesou vám jídelní lístek na deset stran, ale vám, na rozdíl od vašich kamarádů, výběr večeře moc dlouhou dobu nezabere. Rychle prolistujete nabídku, nevěřícně zazíráte na omeletu se šunkou a sýrové těstoviny se slaninou uvedené v kolonce bezmasá jídla, protočíte panenky a objednáte si smažený sýr, který sice nijak zvlášť nemusíte, ale zaprvé se dá předpokládat, že do smažáku maso nenacpou, a zadruhé smažené žampiony vás lákají ještě méně.

Během navíjení rozplizlého sýra na vidličku si zase jednou slavnostně přísaháte, že do klasické české hospody už nikdy nevkročíte, i kdyby se rodiče a přátelé na hlavu stavěli.

Naštěstí to vždycky není tak zlé; současná česká kuchyně (nebo to, co se za ni ve většině hospod považuje) sice vegetariánskými pokrmy zrovna neoplývá, nicméně i u nás majitelé restaurací pomalu berou na vědomí pochybné existence odmítající svíčkovou i kuře s ananasem a najímají kuchaře, pro které zelenina není sprosté slovo patřící nanejvýš k obloze.

A proč?

Tahle otázka nevyhnutelně zazní pokaždé, když s provinilým pocitem rozmazlené primadony odmítám bezpochyby dobře míněné pozvání na večeři nebo na svačinu sestávající se, jak už je v ČR tradiční, převážně z masa s nějakou tou přílohou.

Většinou odpovídám, že maso nepotřebuju, že je mi bez něho dobře a že patřím k těm beznadějným případům, kterým se příčí obdivovat na louce stádo oveček, vrátit se z výletu a vrhnout se na jehněčí pečínku.

Vegetarián je surovec a necita, který neslyší, jak zoufale křičí rajče.

Vyrostla jsem v rodině, kde se maso běžně jedlo a pořád jí. Zvířata jsem měla ráda od dětství, a přece jsem nakonec přijala vysvětlení rodičů, že když člověk bude litovat zvířátka a přestane je jíst, tak za chvilku umře hlady, protože mu přijde líto i rajčete a květáku.

Když jsem z domova odešla na vysokou školu do Brna, tak jsem maso dost omezila; do menzy jsem nechodila, a když už jsem si vařila, tak se mi nechtělo babrat se s nechutnými kousky mrtvého zvířete, které se stávaly poživatelnými teprve po značných úpravách.

Přece nemůžu sežrat vlastní babičku!

Změna přišla ale až v okamžiku, kdy jsem začala cvičit jógu a odjela na tři měsíce do Indie.

V Indii podle statistik žije přes 70 % všech vegetariánů na světě – tak vysoké číslo vychází především z náboženských a také z ekonomických důvodů (zásadní nepoměr počtu lidí a dostupných potravinových zdrojů). Pokud jste hinduista, tak věříte na reinkarnaci (zjednodušeně: vaše nesmrtelné „já“ se po zániku těla převtělí do jiné nově zrozené bytosti, na vašich minulých činech pak závisí, v jakém těle – lidském či zvířecím – přijdete znovu na svět). V okamžiku, kdy se „duše“ vašich milovaných mohou znovuzrodit v podobě libovolného zvířete, se vegetariánství stává logickým řešením.

Ale nejde jenom o neochotu dát si k obědu pradědečka: tzv. východní filozofie hinduismu i budhismu (který je mně osobně mnohem bližší) jsou postaveny na soucitu se všemi živými tvory.
Je těžké rozvíjet soucit a porozumění, když každé naše jídlo zapříčiňuje nezřídka bolestivou smrt jiné bytosti. Bytosti, která možná není nadána naším rozumem a vůlí, v žádném případě jí ale nechybí emoce a schopnost cítit bolest.

Nedokázala bych říct, jak moc věřím na reinkarnaci, jsem si ale jistá naší odpovědností za životy zvířat, která zabíjíme. A často zbytečně.

Asi bych měla potíže někoho nutit, aby úplně přestal jíst maso. Na druhou stranu vím, že lidskému tělu česká strava s vysokým obsahem masa nijak zvláště neprospívá. K snídani rohlík se salámem, k oběhu klasické meníčko v hospodě a k večeři párky s chlebem, k tomu něco sladkého a zelenina spíše omylem – dokonalý recept na poobědovou paralýzu a budoucí zdravotní problémy. Za zvýšené riziko cukrovky, kardiovaskulárních chorob i některých druhů rakoviny můžete také poděkovat přílišné konzumaci masa, o uzeninách a paštikách ani nemluvě.

Přesný recept na to, kolik masa je ještě zdravé jíst, neexistuje. Odborníci se ale shodují v názoru, že by mělo stačit jednou až dvakrát za týden. V žádném případě tedy ne dvakrát za den, jak je obvyklé v příliš mnoha českých domácnostech.

Stát se vegetariánem vyžaduje trochu úsilí: tím, že jen tak přestaneme jíst maso a nic víc neměníme, si zaděláváme na vážné problémy. Bílkoviny, vitamíny skupiny B, železo a hořčík, které běžně získáváme právě z masa, naše tělo nutně potřebuje a my mu je musíme nějak dodat. Většinou prostřednictvím luštěnin (ke kterým patří i sója).

Obvykle stačí trocha vnímavosti – tělo si samo řekne, co potřebuje a obrovská chuť na fazole nebo hrášek naznačuje, že bez bílkovin se neobejdeme. Vyplatí se ale něco si o tom přečíst a zejména zpočátku, než získáme reflexy, si dávat pozor na to, co jíme.

A proč vlastně?

Pobaveným námitkám, že člověk je od přírody všežravec (popřípadě masožravec), a tudíž na tom nemá smysl nic měnit, nevěřím.

Krom toho, že náš střevní trakt, čelisti a zuby se mnohem více podobají tělesnému ústrojí býložravců než šelem (Má člověk blíže k masožravcům nebo spíše k býložravcům?), nepochybuji o tom, že máme privilegium výběru.

A když už se rozhodneme maso jíst, musíme se alespoň snažit nepůsobit zbytečné utrpení zvířatům, která nutíme, aby se pro nás vzdala svých životů.

Brutální životní podmínky drůbeže a dobytka bohužel stále nepatří k minulosti (současná „vaječná krize“ a omezení klecových chovů jsou toho dobrým příkladem).

Neříkám, že je za každých okolností nemorální jíst maso, za vysoce nemorální ale pokládám lhostejnost a zříkání se vlastní odpovědnosti.

Běžná reakce „to neřeším“ a „tak to prostě je“ jednoduše nefunguje. Stejně bychom pak mohli odpovídat na cokoli, co budeme někdy považovat za zaběhané a užitečné: třeba i zabíjení nemocných nemluvňat a lidí, kteří už nejsou schopni pracovat.

Přidáno: 04.04.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Recenze knihy: Nauč se to!
Publikace o učení (se) bývají buď snadno stravitelné a tedy nutně zjednodušující nebo suše odborné a pro běžného čtenáře obtížně přístupné. "Nauč se to!” vás přesvědčí, že lze oba přístupy úspěšně…
Jak zvládat stres při studiu VŠ?
Náročné studium znamená pro většinu lidí nadměrný stres a velkou zátěž pro organismus. Zvláště pak pro ty, kteří mu čelí poprvé. Jak se nenechat vyvést z rovnováhy, správně se učit a udržet pozornost se dozvíte v…
Backpacking - zkušenosti a tipy
Už jste někdy slyšeli, že se českým turistům přezdívá baťůžkáři? Jsme národ koumavý a stejně tak se snažíme ušetřit, kde se dá. Backpacking je ale trochu jiný a je spojen s cestovatelskou svobodou.