Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí – morální odkaz Václava Havla

Vzdelani

Neděle 18. prosince teď již minulého roku. Chvíle bez dechu. Zůstali jsme stát v užaslém zmatku a plány na budoucnost nám vyklouzly z rukou. Vyřvávání vánočních koled v centrech měst bylo přehlušeno narůstajícím tichem. Za okny a na náměstích se zatřepotaly plamínky prvních svíček vyjadřujících soucítění, vděk a vzpomínky.  

Smrt Václava Havla – dobrého člověka, politika, esejisty a dramatika – změnila náladu pokročilého Adventu a přiměla nás místo shánění dárků na poslední chvíli zapřemýšlet nad úlohou, kterou Havel sehrál nejen v dějinách naší země, ale také v osobních dějinách každého z nás.

Netroufám si přidat se k nekrologům ani k úvahám o Havlově politické a esejistické činnosti. Této úlohy se zhostili lidé mnohem povolanější. Ráda bych však předestřela několik vět o tom, nač bychom s Havlovým odchodem neměli zapomenout. A nikoli kvůli tomu, abychom uctili jeho památku, ale především proto, abychom pod vlivem všedních dnů nenechali upadnout a z našich životů vymizet hodnoty, které umožňují žít tak, abychom se za sebe nemuseli stydět.

Na podzim roku 1989 mi bylo čerstvých sedm let. Vzrušené události té doby jsem si uvědomovala převážně zprostředkovaně a nechápala jsem příliš napětí a nadšení, s nímž dospělí lidé v mém okolí prožívali dění kolem sebe. Vzpomínám si, jak nás s bratrem rodiče vyrušili od hry a posadili k televizi zabírající malého muže skládajícího prezidentský slib. Pamatuji si naléhavost, s níž nám máma říkala, abychom na tuto chvíli nezapomněli. Nezapomněli jsme, nevěděli jsme ale, proč je tak důležitá.

Až po letech jsem si vyhledala záznamy prvních projevů Václava Havla v prezidentském úřadu. I dnes jsou pro mne výstižnou ukázkou toho, po čem se mi s Havlovým odchodem z tohoto světa bude stýskat: „Nejhorší je, že žijeme ve zkaženém mravním prostředí. Morálně jsme onemocněli, protože jsme si zvykli něco jiného říkat a něco jiného si myslet. Naučili jsme se v nic nevěřit, nevšímat si jeden druhého, starat se jen o sebe. Pojmy jako láska, přátelství, soucit, pokora či odpuštění ztratily svou hloubku a rozměr a pro mnohé z nás znamenají jen jakési psychologické zvláštnosti anebo se jeví jako zatoulané pozdravy z dávných časů, poněkud směšné v éře počítačů a kosmických raket.“

Bude mi chybět jeho odvaha říkat nepříjemné věci bez ohledu na to, jakou odezvu si tím vyslouží. Havel na sebe dobrovolně vzal nevděčnou úlohu zrca

dla, špatného svědomí národa, který ho v revolučním nadšení korunoval a po nutném opadnutí tohoto nadšení činil zodpovědným za všechny nezdary a zklamané naděje. Odmítl být tváří převládajících názorů a často se přikláněl k menšinovým postojům nehledě na to, kolik vlivných osob tím naštve.

Bude mi chybět jeho vnitřní pokora a důsledné vážení činů a slov nejen ostatních lidí, ale především svých vlastních. Nezastírané pochybnosti o svých rozhodnutích a svých názorech, které ho chránily před pastí spočívající v propadnutí příliš sebevědomé pravdě.


A bude mi chybět jeho obezřetné nakládání se slovy, respekt k tomu, co znamenají, vědomí si jejich významu a moci, kterou skrývají v sobě. Tento nesmírně poctivý přístup k jazyku Havlovi dovolil rehabilitovat a bez uzardění používat výrazy, které z úst naprosté většiny politiků na hony zavánějí pokrytectvím a lacinou frázovitostí: mír, pravda, láska, přátelství.

V děkovném proslovu nazvaném Slovo o slovu, prosloveném k příležitosti udělení mírové ceny německých knihkupců 15. října 1989 ve Frankfurtu nad Mohanem, Havel rozvinul úvahu o tom, jak slova formují realitu a překračují hranice mezi ideou a skutečností. Tváří v tvář takové moci Havel nabádal k obezřetnosti a nedůvěře k sebekrásněji znějícím slovům.
Dusící příkrov tisíců prázd­ných slov, pod nímž musíme tak dlouho žít, v nás vyvinul tak silnou nedůvěru ke světu šálivých slov, že jsme dnes schopni lépe než dříve vidět lidský svět takový, jaký opravdu je: totiž jako složité společenství tisíců a milionů neopakovatelně jedinečných lidských bytostí, které mají vedle stovek krás­ných vlastností i stovky vad a špatných sklonů, které však nikdy nelze prostě sežehlit žehličkou dutých frází a devalvovaných slov do jedné homo­genní masy – jako například třídy, národa nebo politické síly – a jako takové je en bloc chválit nebo odsuzovat, milovat nebo nenávidět, hanobit nebo oslavovat.

Co to znamená, když si člověk důsledně pochybující a trpící nevyléčitelným odporem ke frázi zvolí za své krédo větu Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí?

Nesčetněkrát se Havlovo krédo stalo příčinou posměchu, i kvůli němu byl politickými odpůrci označován za nepraktického snílka a naivního idealistu. Spolu se srdíčkem, kterým doplňoval svůj podpis, působilo toto krédo před očima politiků zakládajících si na svém racionálním a praktickém přístupu ke světu jako červený hadr.

Nebudeme-li nyní hledět na to, že tento snílek se na druhou stranu ukázal být výjimečně schopným manažerem a za své snění snášel perzekuce i věznění, jeho krédo vyjadřuje postoje, kterými žil. Nikoli malé a snadno splnitelné cíle, nikoli hrabat si pod sebe a nemyslet na budoucnost, ale důsledná snaha o zlepšení světa. Veškeré síly napřené k boji, který je dost možná donkichotský, ale který nemůžeme vzdát, aniž bychom se zřekli svého nároku na lidství.

Co říci na závěr? Jen toto: Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.

Zdrojem použitých fotek jsou stránky aktuálně.centrum.cz a lidovky.cz.

Autorka má doktorát z české literatury.

Přidáno: 08.01.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Jak zvládat stres při studiu VŠ?
Náročné studium znamená pro většinu lidí nadměrný stres a velkou zátěž pro organismus. Zvláště pak pro ty, kteří mu čelí poprvé. Jak se nenechat vyvést z rovnováhy, správně se učit a udržet pozornost se dozvíte v…
Backpacking - zkušenosti a tipy
Už jste někdy slyšeli, že se českým turistům přezdívá baťůžkáři? Jsme národ koumavý a stejně tak se snažíme ušetřit, kde se dá. Backpacking je ale trochu jiný a je spojen s cestovatelskou svobodou.
Recenze knihy: Nauč se to!
Publikace o učení (se) bývají buď snadno stravitelné a tedy nutně zjednodušující nebo suše odborné a pro běžného čtenáře obtížně přístupné. "Nauč se to!” vás přesvědčí, že lze oba přístupy úspěšně…