Poplatky a podpora studentům vysokých škol v Evropě

Na podzim minulého roku vydala evropská síť Eurydice publikaci Fees and Support in Higher Education in Europe 2016/17 (Poplatky a podpora studentům ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě 2016/17), která porovnává evropské vzdělávací systémy v Evropě z hlediska dvou oblastí tradičně charakterizujících vysokoškolský sektor v daném státě. Jednak jsou to poplatky za studium (zejména školné a jeho výše, administrativní poplatky), jednak podpora studentům ve formě stipendií, grantů či půjček. Následující text krátce shrnuje hlavní závěry, ke kterým autoři došli.

Kdo platí poplatky?

V některých zemích, např. ve Skandinávii, Německu1  či Řecku, se za vysokoškolské studium neplatí žádné poplatky, ve většině evropských zemí však studenti nějakou formou přispívají, ať již administrativními poplatky, tak v podobě školného. V asi polovině zemí platí poplatky všichni studenti (např. Francie, Velká Británie - vyjma Skotska, Španělsko, Belgie, Itálie), v dalších státech však platí pouze tzv. part-time studenti (měřeno podle nižší studijní zátěže); tak je tomu např.  v Polsku, Dánsku, Slovinsku či Skotsku.  

Další skupinu platících studentů tvoří ti, kteří překročí standardní dobu studia (např. v České republice, na Slovensku či Rakousku) nebo mají špatné studijní výsledky, resp. nedosáhnou na určitý počet kreditů (Estonsko, Polsko či Chorvatsko).

Konečně, některé země (Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Rumunsko či Srbsko) mají tzv. státem dotovaná místa (state subsidised places), přičemž studenti vzdělávající v těchto pozicích nemusí platit poplatky (platí je za ně stát). Rozhodování svázané s tím, kdo dosáhne na dotované studium, je zpravidla založeno na prospěchu a studijních výsledcích.

 
Následující obrázek ukazuje nejčastější kategorie studentů, kteří platí poplatky (zahrnuto je školné a administrativní poplatky) v prvním cyklu studia v roce 2016/17.

Stipendia, granty, půjčky

Všechny evropské země poskytují alespoň jeden ze dvou typů přímé podpory studentům, kterými jsou na jedné straně stipendia, resp. granty, na straně druhé půjčky. Ve většině států existují oba typy podpory, tzn. stipendia i půjčky, v některých jsou dokonce stipendia a půjčky provázány a jsou dostupné ve formě jakýchsi balíčků (např. v Německu, Norsku či Švýcarsku).

ČR patří k zemím, kde stát podporuje studenty pouze formou stipendií, stejně jako např. ve Francii, Španělsku, Itálii či Rakousku. Naproti tomu Anglie a Island jsou jediné dvě země, kde existuje pouze podpora ve formě systému studentských půjček na životní náklady. Systém půjček je zde však velmi propracovaný, jejich výše odvíjí od mnoha faktorů (zda student bydlí s rodinou či samostatně, v Londýně či mimo něj). Navíc, absolvent je splácí, pouze pokud dosáhne příjmu nad určitou hranici (21 000 GBP v roce 2016).

Co se týče typů stipendií, v některých skandinávských zemích či v Lucembursku existuje systém univerzálních grantů, což znamená, že určitou formu podpory dostávají všichni nebo téměř všichni studenti2 během svého studia, a to v týdenních nebo měsíčních částkách. Např. ve Švédsku mají nárok na finanční podporu všichni řádní (full-time) studenti po dobu 6 let, v roce 2016 činilo 704 SEK na týden po dobu 40 týdnů v roce.  

Hlavní typy stipendií pro řádné studenty v prvním cyklu studia 2016/17

 

Většina systémů poskytuje rovněž sociální stipendia (need-based grants) s cílem podpořit znevýhodněné studenty. Nárok na tento typ stipendií je podmíněn socio-ekonomickými kritérii, z nichž nejčastější je celkový příjem rodiny. Některé země, např. Bulharsko, Řecko, Francie, Itálie, Irsko či Rakousko, mají systém grantů založených na kombinaci sociálních a prospěchových kritérií.  Tento typ stipendií má za cíl ocenit dobré studijní výsledky s prioritou znevýhodněným studentům. Stipendia jsou udělována na základě ohodnocení výchozí sociální a ekonomické situace studenta a jeho studijních výsledků. Váha, jakou dávají jednotlivé země těmto dvěma kritériím, se liší. Litva, Bosna a Hercegovina, Island či Srbsko jsou jediné evropské země, které nemají systém sociálních stipendií.

Co se týče prospěchových stipendií (merit-based grants), nabízí je 18 evropských vzdělávacích systémů, mezi nimi i Česká republika. Ve většině států mají nárok na prospěchová stipendia ti studenti, kteří mají dobré studijní výsledky během vysokoškolského studia, někdy se však nárok odvíjí od výsledků studia na střední škole (Francie, baccalauréat).   

Více informací k tématu, stejně jako další analýzy a publikace týkající se vzdělávání v Evropě, naleznete na webu Eurydice: http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/

 

1V Německu sice legislativa umožňuje vybírat poplatky za prodlouženou dobu studia, žádná vysoká škola však dosud toto právo v praxi neuplatnila.
2 S omezením na tzv. full-time studenty a osoby s místem trvalého bydliště v daném regionu.
 

Dům zahraniční spolupráce

Dům zahraniční spolupráce (DZS) je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která podporuje mezinárodní spolupráci se zahraničními subjekty v oblasti školství a vzdělávání. DZS plní roli národní agentury pro program Erasmus+ v České republice.

Informace k programu Erasmus+ naleznete na www.naerasmusplus.cz.

Více informací o aktivitách DZS je k dispozici na www.dzs.cz.

 

Přidáno: 10.02.2017, Zdroj: Dům zahraniční spolupráce Autor: Simona Pikálková

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si