Opi suomea - Učte se finsky V.

5. DÍL: ČASOVÁNÍ SLOVES V PŘÍTOMNÉM ČASE

Finská vlajka

 

Fráze:

Missä sinä asut? Kde bydlíš?

Minä asun Brnossa. Bydlím v Brně.

 

1. Missä? Brnossa. „Kde? V Brně.

Pro vyjádření, že někde něco je a zároveň je to „uvnitř“ (srov. talo „dům“, talossa „v domě“, talolla „na domě“), se ve finštině používá pád s koncovkou -ssa/-ssä, tzv. inessiv.

Pokud tedy chcete říct, ve kterém městě bydlíte, studujete, pracujete, přidáte k názvu města pádovou koncovku inessivu. Pokud název končí na konsonant, vložíte před koncovku -i-.

Příklady: Minä asun / opiskelen (studuji) / olen työssä (pracuji) Prahassa / Olomoucissa / Ostravassa / Zlínissä.

 

2. Časování sloves v přítomném čase

Již v minulém díle jste měli možnost seznámit se s časováním slovesa olla (být). Také ostatní slovesa se časují obdobně, slovesné kmeny se pojí se stejnými osobními koncovkami.

Osobní koncovky pro časování sloves

SG. PL.

1. (minä) -n

1. (me) -mme

2. (sinä) -t

2. (te) -tte

3. (hän) -V/-0*

3. (he) -vat/-vät

*-V znamená vokál (prodloužení předchozího vokálu, např. hän puhu-u), -0 je nula, v tomto případě se tedy ke kmeni nic nepřidává.


Pro časování sloves je důležité vědět, jaký má sloveso kmen. Finská slovesa lze rozdělit do 5 skupin podle zakončení infinitivu.

1. vokál + -a/-ä (např. puhua „mluvit“, kysyä „ptát se“)

2. vokál + -da/-dä (např. juoda „pít“, syödä „jíst“)

3. l + -lä/-la, r + -ra/-rä, n + -na/-nä, s + -ta/-tä (např. nousta „vstávat“, purra „kousat“, panna „položit“, opiskella „studovat“)

4. vokál (kromě i) + -ta/-tä (haluta „chtít“, herätä „vzbudit se“)

5. i + -ta/-tä (tarvita „potřebovat“, häiritä „rušit“)


ad 1. vokál + -a/-ä

PUHUA SG.
PUHUA PL.
Kmen: puhu-
1. (minä) puhun já mluvím 1. (me) puhumme my mluvíme
2. (sinä) puhut ty mluvíš 2. (te) puhutte vy mluvíte
3. hän puhuu on/ona mluví 3. he puhuvat oni mluví
KYSYÄ SG.
KYSYÄ PL.
Kmen: kysy-
1. (minä) kysyn já se ptám 1. (me) kysymme my se ptáme
2. (sinä) kysyt ty se ptáš 2. (te) kysytte vy se ptáte
3. hän kysyy on/ona se ptá 3. he kysyvät oni se ptají


ad 2. vokál + -da/-dä

JUODA SG.

JUODA PL.
Kmen: juo-
1. (minä) juon já piju 1. (me) juomme my pijeme
2. (sinä) juot
ty piješ 2. (te) juotte vy pijete
3. hän juo  on/ona pije 3. he juovat
oni pijou
SYÖDÄ SG.
SYÖDÄ PL.
Kmen: syö-
1. (minä) syön já jím 1. (me) syömme my jíme
2. (sinä) syöt ty jíš 2. (te) syötte vy jíte
3. hän syö on/ona jí 3. he syövät oni jí

 

ad 3. l + -lä/-la, r + -ra/-rä, n + -na/-nä, s + -ta/-tä

OPISKELLA SG.

OPISKELLA PL.
Kmen: opiskele-
1. (minä) opiskelen já studuju 1. (me) opiskelemme my studujeme
2. (sinä) opiskelet ty studuješ 2. (te) opiskelette vy studujete
3. hän opiskelee on/ona studuje 3. he opiskelevat oni studují
NOUSTA SG.
NOUSTA PL.
Kmen: nouse-
1. (minä) nousen já vstávám 1. (me) nousemme my vstáváme
2. (sinä) nouset ty vstáváš 2. (te) nousette vy vstáváte
3. (hän) nousee on/ona vstává 3. he nousevat oni vstávají

 

ad 4. vokál (kromě i) + -ta/-tä

HALUTA SG.

HALUTA PL.
Kmen: halua-
1. (minä) haluan
já chci 1. (me) haluamme
my chceme
2. (sinä) haluat ty chceš 2. (te) hauatte vy chcete
3. hän haluaa on/ona chce 3. he haluavat oni chtějí
HERÄTÄ SG.
HERÄTÄ PL.
Kmen: herää-
1. (minä) herään já se budím 1. (me) heräämme my se budíme
2. (sinä) heräät ty se budíš 2. (te) heräätte vy se budíte
3. hän herää on/ona se budí 3. he heräävät oni se budí


ad 5. i + -ta/-tä

TARVITA SG.

TARVITA PL.
Kmen: tarvitse-
1. (minä) tarvitsen já potřebuju 1. (me) tarvitsemme
my potřebujeme
2. (sinä) tarvitset ty potřebuješ 2. (te) tarvitsette vy potřebujete
3. hän tarvitsee
on/ona potřebuje 3. he tarvitsevat
oni potřebují
HÄIRITÄ SG.
HÄIRITÄ PL.
Kmen: häiritse-
1. (minä) häiritsen já ruším 1. (me) häiritsemme my rušíme
2. (sinä) häiritset ty rušíš 2. (te) häiritsemme vy rušíte
3. hän häiritsee on/ona ruší 3. he häiritsevät oni ruší

 

Poznámky:

1. Nezapomeňte, že ve 3. osobě je nutné použít osobní zájmeno!

2. O tvoření otázky jsme mluvili v minulém díle. Pokud se chcete zeptat na dané sloveso, připojíte pouze tázací částici ko/kö k dané formě slovesa, tedy např. Puhutko sinä suomea? Häiritsenkö sinua? („“Ruším tě?“)

3. Také zápor již byl tématem minulé lekce. Tvoří se zápornou částicí a slovesným kmenem.

PUHUA SG.
PUHUA PL.
Kmen: puhu-


1. 1. (minä) en puhu nemluvím 1. (me) emme puhu nemluvíme
2. 2. (sinä) et puhu ty nemluvíš 2. (te) ette puhu nemluvíte
3. hän ei puhu on/ona nemluví 3. he eivät puhu oni nemluví




TARVITA SG.
TARVITA PL.
Kmen: tarvitse-


1. (minä) en tarvitse nepotřebuju 1. (me) emme tarvitse nepotřebujeme
2. (sinä) et tarvitse nepotřebuješ 2. (te) ette tarvitse nepotřebujete
3. hän ei tarvitse on/ona nepotřebuje 3. he eivät tarvitse oni nepotřebují

Prozatím jsme se však nezmínili o tom, že slovesný kmen ve finštině může být silný a slabý (např. u slovesa nukkua „spát“: silný: nukku-, slabý: nuku-, časování tohoto slovesa pak konkrétně vypadá: minä nukun, sinä nukut, hän nukkuu, me nukumme, te nukutte, he nukkuvat). Pro zápor je využíván slovesný kmen slabý. Jako pomůcka Vám poslouží, když si vždy řeknete sloveso v první osobě, např. minä nukun a otrhnete osobní koncovku -n. Slabý kmen je tedy nuku.


Své znalosti si můžete procvičit ve cvičeních věnovaných finským slovesům.

 

Přečtěte si i další díly:

1. díl: Zvláštnosti finské gramatiky a slovní zásoby

2. díl: Výslovnost finštiny

3. díl: Základní fráze

4. díl: Časování slovesa olla

6. díl: Finská přísloví

Pokud máte jakékoli dotazy, připomínky či nechcete zmeškat další díl kurzu finštiny Opi suomea, napište nám svůj email na sales@vzdelani.cz. Jakmile zveřejníme další článek, pošleme Vám zprávu.

 

Přidáno: 08.08.2011, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Jana Zmrzlíková

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Backpacking - zkušenosti a tipy
Už jste někdy slyšeli, že se českým turistům přezdívá baťůžkáři? Jsme národ koumavý a stejně tak se snažíme ušetřit, kde se dá. Backpacking je ale trochu jiný a je spojen s cestovatelskou svobodou.
Recenze knihy: Nauč se to!
Publikace o učení (se) bývají buď snadno stravitelné a tedy nutně zjednodušující nebo suše odborné a pro běžného čtenáře obtížně přístupné. "Nauč se to!” vás přesvědčí, že lze oba přístupy úspěšně…
Jak zvládat stres při studiu VŠ?
Náročné studium znamená pro většinu lidí nadměrný stres a velkou zátěž pro organismus. Zvláště pak pro ty, kteří mu čelí poprvé. Jak se nenechat vyvést z rovnováhy, správně se učit a udržet pozornost se dozvíte v…