O síle příběhu a o zrození vypravěče

Kdysi dávno kolem se kolem ohně ve vlhkém chladu jeskyně choulila skupinka bytostí, ze kterých se teprve měli vyvinout lidé, jak je známe. Snad měli dobrý den a v ohni se škvířily kapičky tuku z opékaného masa. Možná se ale nezadařilo a polotmou se neslo kručení hladových žaludků. Vchod do jeskyně byl zahrazen velkým balvanem a za ním číhala noc ožívající praskáním větviček, nářkem lovené zvěře a našlapováním měkounkých tlap šelem. Venku nebezpečí a smrt, uvnitř teplo a společenství. Znepokojivé zvuky čichání kolem jeskyně a škrábání drápů bylo třeba přehlušit – praskání dřeva v plamenech k tomu nemohlo stačit.

A právě tak se podle názoru některých zrodili vypravěči a vypravování. Lidé nadaní schopností odvádět myšlenky od strachu a hladu, dárci příběhů z jiných světů, ale i uchovavatelé vzpomínek a událostí, které zasáhly celou komunitu.
Vypravěči propojovali mysl posluchačů s minulostí i přítomností, představovali jim budoucnost a samozřejmě je uváděli do kontaktu s posvátným a božským. Většina nejstarších forem vyprávění byla součástí náboženských rituálů.

První vypravěči měli k dispozici jen svou představivost a paměť, sílu hlasu a umění přiměřené gestikulace a mimiky. K tomu se přidávaly záznamy črtami, tvary a symboly.

Dnes je vyprávění stejně živé a potřebné jako v minulosti. Jen dosah vyprávění a možnost jeho uchování se nesmírně změnily. Kde se kdysi předávaly příběhy a poučení z generace na generaci, tam nám dnes stačí otevřít knihu nebo si pustit počítač. Dokážeme věrně uchovat text, obraz i zvuk, ztrácíme občas ale samotnou schopnost pamatovat si a prožívat vyprávění. Mnohé získáváme a o mnohé přicházíme.

K čemu potřebujeme příběhy?

Učíme se příběhy
V čase se mění mnohé, ale funkce lidského mozku uchovávající nejlépe v dlouhodobé paměti informace založené na příbězích (popřípadě spojené se silným vjemem, ale to už je jiný příběh) přetrvávají.

Strohá fakta, nákupní seznamy a nic neříkající soupisy letopočtů si pamatujeme neochotně a až na výjimečné případy a jedince s fotografickou pamětí pouze za cenu nudného biflování, příběhy ale hned tak nezapomínáme. Cokoli se v naší mysli stane příběhem, nalezne pevné místo v paměti. Stačí si pak vybavit jediný aspekt příběhu a postupně se rozvzpomínáme na to, jak to bylo dál – ať už jde o vyprávění kamaráda nebo historie lidského poznání.

Dobrý příběh nám zajistí pozornost a úspěch
Politici, byznysmeni, učitelé – tito lidé a mnozí další potřebují být dobrými vypravěči příběhů – musí zaujmout a získat svého posluchače, přesvědčit jej, že mají pravdu a vyplatí se věnovat jejich slovům pozornost. Jak moc jsou jejich příběhy pravdivé, to pro ně často nehraje roli. Ne každý je ale vypravěčem; PR specialisté suplují tyto schopnosti a vytvářejí příběhy sloužící jejich nadřízeným.

Jak se stát vypravěčem?

Někomu to nečiní sebemenší potíže, ale mnoho lidí dokáže vyprávět nanejvýš uprostřed přátel po odbourání zábran pomocí alkoholu.

Dr. Jiří Toman ve svém příspěvku Jak dobře mluvit shrnuje nejdůležitější zásady dobrého vypravěče, zde se zastavme alespoň u některých:

1. Dýchání
Dýchejte klidně a pravidelně – nadechněte se před začátkem řeči a pak za každou větou.

2. Hlas
Přizpůsobte sílu hlasu prostředí – je zbytečné hulákat na lesy v důvěrném kroužku kolem ohně, ale i v naplněné přednáškové místnosti vás musí být slyšet.

3. Zlatá stření cesta
Nemluvte příliš ani málo – je zbytečné otvírat ústa, když nemáte co říct. Člověk alespoň bez minimálního rozhledu po světě (z vlastní zkušenosti nebo prostřednictvím literatury) těžko může něco vyprávět.

4. Výběr slov
Naslouchejte sami sobě, pokud zjistíte, že máte tendenci opakovat určitá slova a výrazy pořád dokola, pokuste se je vědomě nahradit jinými. K rozšíření slovné zásoby nemálo přispěje četba dobrých autorů:)

5. Skladba a délka vět
Střídejte krátké a dlouhé věty – příběh má pak vlastní a posluchače přitahující rytmus. Příliš mnoho dlouhých vět za sebou klade značné nároky na zapamatování. Naopak opakující se krátké věty působí monotónně a nudně.

6. Gesta
Nechte je, ať dokreslují vaši řeč a zdůrazňují vaše slova. Neměla by ale převzít vládu nad celým projevem a přitáhnout pozornost posluchačů více než příběh samotný.

7. Získání a udržení pozornosti posluchače
Upoutejte pozornost hned začátkem projevu – vtipem, srovnáním, něčím překvapivým. Nemluvte o obecně známých věcech – tím nikoho nezaujmete – ale podívejte se na ně z překvapivého úhlu pohledu. Zjistěte si detaily a zajímavosti, které hned tak každý neví.

8. Osobnost vypravěče
Na posluchače působíte ještě před začátkem vyprávění – váš vzhled, oblečení, gesta a vystupování – to vše se podepisuje na tvorbě důležitého prvního dojmu.

9. Co je potřeba chápat a znát
Přihlížejte k prostředí a času – nepřetahujte jen proto, že se vám dobře vypráví – vaši posluchači mohou usínat únavou.
Přizpůsobujte svůj jazyk a jednání okolnostem a posluchačům – jejich znalostem, náladě, zájmům apod.
Naslouchejte názorům a nápadům ostatních – nezavrhujte je jenom proto, že se vám na první poslech nelíbí.
Vždy respektujte druhé a neztrácejte klid, ani když se někdo chová útočně.
A hlavně: nebojte se! Nějak začínal každý!

Mnohem více o vyprávění a vypravěčích se dočtete v sérii článků Storytelling: Passport to Success in the 21st Century

Přidáno: 20.06.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Proběhla diseminační konference programu Erasmus+ odborné vzdělávání a příprava
V listopadu 2017 proběhla v Českých Budějovicích celostátní konferenci věnovanou oslavám 30. výročí existence vzdělávacích programů EU.