Jak velká by musela být Země, kdyby všichni žili jako já? Změřte si svou ekologickou stopu!

Od chvíle, kdy v obchodě nabereme pečivo a ovoce do igelitového pytlíku, do okamžiku, kdy zboží doma vyndáme a pytlík hodíme do koše, uplyne v průměru 15 minut. Dotyčný pytlík se nás bez nejmenších problémů přežije. V přírodě se rozloží se za 100 nebo také za 1000 let.  Plastová láhev s námi (a bez nás) zůstane přibližně 500 let (viz Rozklad látek v přírodě). Životnost novin je podstatně nižší – pokud je necháme venku, jejich rozklad zabere 3 až 12 měsíců. Na skládce ale vydrží 12 let a ještě si je budete moci bez potíží přečíst (viz ekolist.cz).

O tom, co během rozkladu uniká do ovzduší a půdy, raději ani neuvažovat.

Ovoce koupené v supermarketu je často zcestovalejší než my sami. Nejedno jablko (které u nás vyroste na každé zahradě) za námi doputovalo z Itálie, v tom horším případě z Chile. Oblečení si kupujeme z Číny, protože se dostane levněji. Elektronika, sportovní příslušenství, hudební nástroje… neblahou nálepku „made in China“ najdete i na typicky pražských suvenýrech prodávaných na Staroměstském náměstí a Karlově mostě v Praze.

Levnější pracovní síla, menší náklady a větší zisk – na druhé straně rovnice až příliš často leží některá ze zemí světa, který poněkud podivně nazýváme třetím.

Skutečná cena těchto věcí je ale někde úplně jinde. Krom toho, že bez uzardění necháváme své děti hrát si s hračkami, které vyrobily jiné děti pracující a žijící v podmínkách, nad kterými bychom se oprávněně zděsili, cesta zboží přes půl světa do našich obchodů nikdy není zadarmo. A platíme ji my všichni, i když to nemusíme na první pohled vidět.

Žijeme si na vysoké noze

Znečišťujeme ovzduší, vyčerpáváme přírodní zdroje a zatěžujeme ekosystém tak, že to překračuje únosnou míru. Dnes na zemi žije přes 7 miliard lidí, v okamžiku pádu Berlínské zdi roku 1989 to bylo 5 247 338 563, při vzniku samostatného Československa 28. Října roku 1918 na zemi žilo 1 841 098 041 lidských bytostí.

V průběhu 20. století přibylo přes 5 miliard lidí. Otázkou je: kolik nás Země uživí? A za jakou cenu?


Během několika posledních desetiletí mnozí vědci varují, že lidský tlak na přírodní zdroje překračuje nosnou kapacitu planety. Něco se musí změnit. A spíš dříve než později.

V odpověď na otázku, zda lidská populace žije v mezích únosné ekologické kapacity, byl roku 1992 vytvořen koncept ekologické stopy.
Ekologická stopa (ES) funguje na principu převedení lidských aktivit (spotřebu přírodních zdrojů – pro výrobu potravin a dalšího zboží a likvidaci odpadu) na plochu, kterou lidstvo pro tyto potřeby využívá. Slovy jednoho ze spoluzakladatelů konceptu, Kanaďana Williama Reese: "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?"

Ekologická stopa se tak stala měřítkem únosnosti životních stylů celých států, krajů i jednotlivců. Nejde přitom o pouhé bohatství dané země, ale o její přístup k ekosystému, ochotu používat zboží vyrobené v blízkém okolí atd.

Detailní informace o principech výpočtu ekologické stopy naleznete na webových stránkách Hry o Zemi.

Žijeme na úkor druhých

Jak jsou na tom země světa? Smutný fakt, že pouhá 2 % populace „vlastní“ a spotřebují celou polovinu zdrojů planety, dnes už nikoho příliš nepřekvapí. Zato nemálo vypovídá o tom, jak nerovnoměrně se na vytváření ES podílíme. Její hodnoty v zemích tzv. třetího světa a vyspělých zemích jsou takřka nesrovnatelné. Následující graf ukazuje poměr populace a ES (zleva) v  severní Americe, západní Evropě, střední a východní Evropě, Latinské Americe a Karibiku, na středním východě a v centrální Asii, Asijsko-pacifickém regionu a Africe.

V současnosti vytváříme (všichni dohromady) globální ekologický deficit 0,2 – což znamená, že bychom již nyní potřebovali planetu o jednu pětinu větší, aby nás všechny uživila.

Současný ekologický deficit by byl mnohem vyšší, kdyby nevládl zásadní nepoměr mezi tzv. bohatými a chudými částmi světa.

Dáme se cestou Ameriky nebo západní Evropy?

V roce 2002 činila ekologická stopa průměrného Američana 9,7 gha, zatímco globální biologická kapacita 1,8 gha. Průměrná ekologická stopa obyvatel západní Evropy byla v roce 2001 5,1 gha.

Zatím s přehledem vedou Američané (přesněji severoameričané): kdyby každý dosáhl jejich spotřebního standardu, potřebovali bychom více než 5 planet. Západoevropský standard je na tom sice lépe, ale pořád by vyžadoval alespoň o dvě planety více, než kolik máme k dispozici.

Jak je na tom ČR

Ekologická stopa České republiky – 4.9 gha – je o něco nižší než stopy západoevropských států (např. Velké Británie, Francie a Španělska), nicméně překračuje ekologickou stopu Německa a Itálie. Nižší ES vychází už Slovensku, Polsku nebo Bělorusku. Takřka o polovinu nižší ES má Chorvatsko, Rumunsko či Bosna a Hercegovina. Jen pro srovnání: ES Angoly, Súdánu nebo Indie je 5krát nižší.

A jak je to s vámi?

Na webovém portálu Hry o Zemi si můžete jednoduše změřit svou vlastní ekologickou stopu – dozvíte se tak, jak velká by země musela být, aby všichni mohli žít stejně jako vy.

Výsledek se vám nelíbí? Ještě není pozdě něco dělat. A začít můžeme u sebe – přečtěte si něco o odpovědné spotřebě a popřemýšlejte o tom, co ve vašem životě by stálo za to změnit.

Zdroj tabulky: Living Planet Report, 2004 – Hra o Zemi.

Přidáno: 02.04.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tezera Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Proběhla diseminační konference programu Erasmus+ odborné vzdělávání a příprava
V listopadu 2017 proběhla v Českých Budějovicích celostátní konferenci věnovanou oslavám 30. výročí existence vzdělávacích programů EU.