Dětská hra na šest: šikana ve škole

Vzdelani

"Šikana? To je ta dětská hra na šest, ne?" Takhle rádobyvtipně zareagoval kamarád, když jsem se mu svěřila, o čem že to píšu další článek. Původně jsem chtěla napsat zcela jiný úvod, ale tohle mě donutilo k zamyšlení, jak moc je tento jev podceňován.

Podle výzkumu z roku 2001, provedeného na druhých stupních 66 základních škol je nebo bylo šikanováno 41% žáků (zdroj: BENDL, Stanislav. Prevence a řešení šikany ve škole. Praha: ISV, 2003. 197 s. ISBN 80-86642-08-9.). Těžko říct, jestli od roku 2001 toto číslo ještě vzrostlo, nebo ne. I přesto je to číslo dost děsivé. Nabízí se otázka, jestli vůbec je nějaká třída, kde by se šikana nevyskytla. Podle Ministerstva školství se totiž šikana ve své zárodečné formě  vyskytuje na téměř všech školách. O to důležitější je prevence tam, kde ještě šikanování plně nepropuklo, ukazuje se totiž, že prevence skutečně pomáhá snižovat výskyt šikany. Jak ovšem odlišit, kde končí nevinná zábava a začíná problém?

Ministerstvo školství definuje šikanu následovně (zdroj: www.msmt.cz/):
"Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků.  Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví."

Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, vzbuzení důvodné obavy, poškození cizí věci, znásilnění, kuplířství a pod.
Důležité je, že šikana nemusí mít podobu jen fyzickou. Psychické deptání a ubližování je stejně závažné, jako násilí fyzické.

Kdo je oběť?

Téměř kdokoliv. Je omyl myslet si, že se musí jednat o jedince nebo dítě, které je nějakým způsobem "jiné" nebo "divné". I kdyby žák nakrásně byl odlišný, není to přece důvod ho šikanovat! V pokročilejším stádiu šikany je však takto oběť šikany vnímána i celým kolektivem, často se vyskytnou názory, "že si za to vlastně může sám či sama". Šikanou tedy netrpí jen oběť, byť trpí nejvíce. V konečném důsledku je narušen je celý kolektiv, tedy dokonce i ti, kteří jen přihlíží.
Šikana se samozřejmě netýká jen dětí, ale její obětí se může stát kdokoliv, klidně i dospělý. Stále častěji se také objevuje šikana učitele ze strany žáků. Nutno dodat, že to dost často funguje i naopak a sama jsem byla svědkem několika případům šikany žáků ze strany učitele. Takový učitel nemá podle mého názoru ve škole co dělat.

Co mohou udělat učitelé

Metodický portál uveřejnil pro učitele podrobný návod, co dělat když se ve škole objeví (nejen) šikana, najdete ho zde. Vyšetřování šikany není nic jednoduchého a má to veliký dopad na celý kolektiv. Pokud si učitel není jistý, jak tento problém řešit, měl by se rozhodně poradit. Šikana nezmizí tím, že si jí nebudeme všímat, naopak se celá situace ještě zhorší a vyhrotí.

Co mohou udělat rodiče

A jak poznat, že máte doma oběť šikany? Někdy velmi těžko. Některé děti nejsou svěřovací typy a raději si nechávají své problémy pro sebe. Pokud ovšem zpozorujete, že je dítě nešťastné, zamlklé, drží se spíše doma, nerado chodí do školy, i když se tam dříve těšilo a podobně, zkuste si s ním promluvit. Nemusí se jednat o nic závažného, ale mohlo by. Obvyklá je také vyšší potřeba peněz, časté zničení nebo ztráta školních pomůcek a osobních věcí. V prvé řadě je ovšem potřeba dítě ujistit, že stojíte zcela na jeho straně a že za vzniklou situaci rozhodně nemůže.
Pokud máte pocit, že škola nechce nebo neumí problém řešit, můžete se obrátit i na pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, na dětského psychologa nebo etopeda. To, že se obrátíte na odborníka rozhodně není ani hanba, ani by to vedení školy nemělo brát jako selhání. Je i v jejich zájmu celou situaci vyřešit.

Přidáno: 06.05.2013, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Dagmar Wiesnerová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Backpacking - zkušenosti a tipy
Už jste někdy slyšeli, že se českým turistům přezdívá baťůžkáři? Jsme národ koumavý a stejně tak se snažíme ušetřit, kde se dá. Backpacking je ale trochu jiný a je spojen s cestovatelskou svobodou.
Recenze knihy: Nauč se to!
Publikace o učení (se) bývají buď snadno stravitelné a tedy nutně zjednodušující nebo suše odborné a pro běžného čtenáře obtížně přístupné. "Nauč se to!” vás přesvědčí, že lze oba přístupy úspěšně…