Čím čeští vynálezci přispěli světu

Snad všichni si pamatujeme kouzelnou scénu z Pekařova císaře, v níž k Janu Werichovi v roli pekaře vydávajícího se za císaře Rudolfa II. rozpačitě přijde dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho de Brahe s pytlíkem čočky, kterou mu císařská kancelář zaslala v odpověď na jeho žádost o čočku optickou, již nutně potřeboval pro pokračování svého bádání.

Není čočka jako čočka

To víme.
Ne každý z nás si ale musí nutně uvědomovat, že typ čočky, se kterou se dnes v běžném životě setkáváme nejčastěji (snad krom vášnivých milovníků luštěnin) – polymerová čočka kontaktní – byl na svět přiveden v Praze. O to, že nemálo lidí ještě před rozšířením laserových operací mohlo odložit brýle (výměnou za pár nepříjemných okamžiků strávených snahou čočku vpravit do vzpouzejícího se oka), se zasloužil slavný český vědec a vynálezce Otto Wichterle (1913 - 1998).

Profesor Wichterle proslul u nás i ve světě zejména jako jeden ze zakladatelů makromolekulární organické chemie, strůjce první polymerové (měkké) kontaktní čočky a objevitel umělého polyamidového vlákna – silonu.

Skleněné kontaktní čočky se objevily už koncem 19. století, ale teprve v 60. letech století minulého se díky Wichterlovu objevu „umělých čoček“ podařilo značně snížit výrobní náklady, což umožnilo jejich současné masové rozšíření.

Otto Wichterle během své dlouhé vědecké kariéry hájil oprávněnost širokého základního výzkumu a varoval před přílišným spěchem a snahou zaměřit se od počátku na aplikovaný výzkum (laicky řečeno, aby z toho bádání taky něco bylo). Sám byl živoucím příkladem toho, že ty nejlepší a nejšířeji použitelné objevy vznikají neintencionálně.

Po Sametové revoluci Wichterle varoval před tržním zneužíváním vědy. Nakolik jeho slov bylo vyslyšeno, to už je věc jiná.

Kdo by neznal Křižíkovu fontánu

František Křižík (1847 - 1941) se narodil na Šumavě jako syn venkovského ševce a posluhovačky. Vystudovat mohl – přes notné finanční potíže – díky svému nadšení a talentu, který upoutal jednoho z profesorů pražské techniky Václava Zengera natolik, že přijal Křižíka jako mimořádného posluchače i přes to, že kvůli nedostatku peněz nikdy nesložil maturitu. 

Již během studia, když si přivydělával v továrně vyrábějící signalizační a telegrafická zařízení, upravil a vylepšil železniční signalizaci. Tento počin mu vynesl odměnu 1000 zlatých a na nějakou dobu se zdál předurčovat jeho budoucí kariéru: po studiích se Křižík po několik let živil jako železniční opravář, později jako přednosta telegrafické stanice (vědci a vynálezci holt nikdy neměli na růžích ustláno). Mýlil by se každý, kdo by si ho v té době představil, jak pospává u telegrafu: naopak, během této doby Křižík navrhl a sestavil mnoho zařízení, která významně omezují riziko vlakových srážek (blokové signalizační zařízení, ústřední stavění výhybek atd.).

Peníze z těchto vynálezů mu umožnily odjet roku 1878 na světovou výstavu do Paříže, kde se setkal se svou budoucností: elektrickou obloukovou lampou ruského vynálezce Jabločkova. Představa elektrického osvětlení Křižíka již neopustila a jak víme, výsledky se dostavily vzápětí: roku 1880 patentuje zdokonalenou obloukovou lampu a začíná svou cestu za vynořením světa ze tmy. Nebyla ani snadná ani rychlá. První zakázky na pouliční městské osvětlení obdržel roku 1888 – v Jindřichově Hradci a Písku. Současně s tím připravoval další velké projekty: elektrickou pouliční dráhu v Praze a proslulou světelnou fontánu na Letné.

Finanční potíže ho pronásledovaly celý život a roku 1917 se poté, co Pražská úvěrní banka převzala jeho podnik kvůli nesplacenému úvěru, rozhořčený a zklamaný vynálezce - který osvětlil naše města - stáhl z veřejného života.

První záchytná protialkoholní stanice na světě

Vznikla teprve roku 1951 – tři roky po založení protialkoholního oddělení psychiatrické kliniky nemocnice u Apolináře v Praze.
Jejím zakladatelem a ředitelem byl český psychiatr Jaroslav Skála (1916 - 2007).

Skála dokončil studium medicíny roku 1946 (po znovuotevření vysokých škol) a o jeho budoucnosti rozhodla účast na mezinárodní konferenci věnované alkoholismu téhož roku, kde se dostal do kontaktu s americkým sdružením Anonymních Alkoholiků.  Na základě této spolupráce byla zahájena léčba alkoholizmu embetinem, látkou vyvolávající zvracení po požití alkoholu a známější pod jménem antabus.

Roku 1948 založil KLUS – Klub lidí usilujících o střízlivost. Protialkoholní oddělení i záchytku Skála řídil podle principů, se kterými se můžeme setkat dodnes (například o nově příchozí na záchytku se starají pacienti léčebny, aby si za střízliva uvědomili, jak opilý člověk vypadá a jedná). Skála byl nazýván nadějí a postrachem českých alkoholiků – obavy vzbuzoval svým rázným vystupováním a přísnými požadavky na pacienty, na které uplatňoval polovojenský režim.

A zabloudíme-li o něco hlouběji do historie

Jedním ze starších českých vynálezů je ruchadlo – speciální pluh s radlicí – které sestrojili bratranci František a Václav Veverkovi mezi lety 1824 až 1827.

Fotofrafie byly převzaty  z   quido.cz/osobnosti/wichterle.htm a www.krizikovafontana.cz.

Přidáno: 21.03.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Představujeme: Tomáš Kočko & Orchestr - nový videoklip a Velesu Tour
Velesu, název nové nahrávky Tomáše Kočka & ORCHESTRU, vzývá pohanského boha. Po albu věnovaném bohyni země a hojnosti Živě se Tomáš Kočko obrací k pánovi zásvětí, jenž střeží řád a čas. V krvi a duši nám tepe…
Nizozemci předběhli Dány a stali se tak nejlepšími mluvčími angličtiny na světě
Globální průzkum 950 000 dospělých napříč 72 zeměmi a územími analyzuje vztah způsobilosti v angličtině a příjmů, inovací a kvality života. Česká republika se umístila na 16. místě.