Čím čeští objevitelé přispěli světu

V průměru každý Čech dostane během svého života 5 transfuzí krve. Lék vyrobený z krve jiného člověka pak užije 14krát. Dnes je to pro nás samozřejmostí. Ale není tomu tak dávno, co věci vypadaly úplně jinak…

Bojiště první světové války. Země se otřásá výbuchy, hroutí se budovy, stromy (alespoň to, co z nich doposud zbylo) i lidé. Podzemní nemocnice praská ve švech. Urvané ruce i nohy, strašné rány na hrudi i břiše. Krev tiše se vpíjející do tmavorudého bláta. Tolik mrtvých. Tolik odsouzených k smrti.

Jan Janský (1873 - 1921)

Ještě mladý lékař s nervózním rysem kolem úst paličatě bojuje o každý život. Mermomocí se snaží dokázat, že krevní transfuze (tak zoufale potřebná většině raněných) nemusí být děsivou loterií, v níž nikdo dopředu neví, zda vyhraje nebo prohraje. Někdo cizí krev přijme bez problémů a může se uzdravit, jiný během transfuze tiše zemře. A nikdo neví proč. Alespoň ještě do začátku minulého století nevěděl.

Lékař má svou teorii a pokouší se přesvědčit své značně nedůvěřivé nadřízené o její správnosti. Už díky tomu zachránil spoustu životů. V kritických podmínkách dostane šanci dokázat své tvrzení před výše postaveným lékařem. Bryskně otestuje krev raněného mladíka a přivolává svého spolupracovníka. Za okamžik oba spojuje tenounká hadička plnící se krví. Raněný ale zavírá oči. A umírá.

Tato chvíle – alespoň podle uměleckého zpracování života Jana Janského ve filmu Tajemství krve – přiměla lékaře odložit své zkoumání a oddálila oficiální objev krevních skupin alespoň o 8 let. Janským nezaviněný omyl, kdy došlo k promíchání jednotlivých vzorků krve, lékaře zbavil jistoty o správnosti jeho postupu.

Jak to bylo doopravdy

Skutečnost pravděpodobně byla o dost méně romantická. Jan Janský se narodil v rodině smíchovského obchodníka, vystudoval medicínu a nastoupil na psychiatrickou kliniku v Praze. Toužil pochopit příčinu duševních onemocnění. Od počátku své lékařské praxe se snažil najít korelaci mezi duševní poruchou a shlukováním krve (aglutinací). Léta pokusů nepřinesla žádný výsledek – „pouze“ prokázala, že není možné najít odlišnost mezi aglutinací u zdravého a duševně nemocného člověka. Krevní vzorky spolu reagovaly podle neznámého principu čtyřmi odlišnými způsoby a daly tak podklad pro dělení do čtyř krevních skupin. Roku 1906 Janský přednesl své závěry před lékařskou veřejností a o rok později napsal: „Systematické naše vyšetřování – byť k účelům psychiatrickým nepřineslo žádný cennější praktický užitek – objevilo pozoruhodná, dosud nikdy neuvedená fakta.“ Poté od výzkumu krve upustil. Janskému se během jeho života (předčasně zemřel na infarkt) patřičného ocenění nedostalo. Byl přitom první, komu se podařilo prokázat existenci krevních skupin a umožnit tak bezproblémové transfuze, které od těch dob zachránily bezpočet životů.

Zástup objevitelů a uspěchaná Nobelova cena

Pouze tři krevní skupiny identifikoval již roku 1901 vídeňský patolog Karl Landsteiner a roku 1930 za to získal Nobelovu cenu. S Janským o sobě navzájem nevěděli. Takřka souběžně s Janským – roku 1910 – všechny čtyři krevní skupiny objevil americký lékař W. L. Moss. O Janského práci se dozvěděl až po publikování vlastních výsledků, které poté doplnil o uznání Janského prvenství. Paradoxně tak nikoli pro Evropu, ale pro Ameriku se Janský stal prvořadým objevitelem krevních skupin.

Janský byl krom toho velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest dostávají dobrovolní dárci Janského plaketu.

K čemu je dobrá posedlost elektřinou aneb proč už se nemusíme bát bouřky

Václav Prokop Diviš (1698 - 1765) – vlastním jménem Václav Divíšek - se narodil v malé usedlosti na okraji Žamberka, po otcově smrti hospodářství přebírá starší bratr a Václav pokračuje ve studiích na jezuitském gymnáziu ve Znojmě. Posléze nastupuje jako novic do premonstrátského řádu v Louce u Znojma, kde je roku 1620 vysvěcen na kněze. Stává se učitelem přírodních věd a o 3 roky později je jmenován profesorem filozofie a teologie. Je mu pouhých 22 let. K tomu se zabývá léčitelstvím, je vášnivý hudebník a v neposlední řadě vynálezce.

Fascinuje ho fenomén statické elektřiny, jehož zkoumání zasvětí značnou část života.
Brzy sestrojí přístroj zvaný elektrum – skleněnou kouli upevněnou na dřevěné hřídeli, jejímž třením o polštář z telecí kůže získává elektřinu. Pověst o jeho pokusech se donese do Vídně a zaujme samotný vládnoucí pár (císaře Františka Štěpána I. Lotrinského a císařovnu Marii Terezii).

Diviš rychle pochopí, že blesky ohrožující vše živé během bouřky jsou elektrické podstaty a nijak zvlášť se neliší od jevů, které pozoroval během svých pokusů. Neunikne mu jediná bouřka – vydává se do nečasu a provádí svá pozorování. Chce sestrojit „meterologický stroj“, který bude vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí a odvracet tak vznik elektrického výboje. Krom toho celá konstrukce – a to byl nezamýšlený účinek – perfektně funguje jako bleskosvod. Diviš pokračuje ve svých zkoumáních i v době, kdy je vědecká veřejnost zděšena smrtí profesora Georga Wilhelma Richmana, do kterého během pokusů za bouřky uhodil blesk, a od „práce“ s blesky namnoze upouští.

Divišův bleskosvod se na zahradě přímětické fary tyčil od června 1754 po čtyři roky, dokud Střední Evropu nepostihlo nebývalé sucho, z něhož pověrčiví vesničané vinili právě meteorologický stroj. Aby přivolali déšť, vtrhli na faru a celou konstrukci zničili.

Dnešní bleskosvody fungují podle prostšího modelu navrženého americkým vědcem a státníkem Benjaminem Franklinem. Ten přišel s důkazem o elektrické podstatě blesku již roku 1749, první bleskosvod však zkonstruoval až 6 let po Václavu Divišovi.

Obrázky převzaty z Wikimedia Commons.

Přidáno: 28.03.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Jak zvládat stres při studiu VŠ?
Náročné studium znamená pro většinu lidí nadměrný stres a velkou zátěž pro organismus. Zvláště pak pro ty, kteří mu čelí poprvé. Jak se nenechat vyvést z rovnováhy, správně se učit a udržet pozornost se dozvíte v…
Recenze knihy: Nauč se to!
Publikace o učení (se) bývají buď snadno stravitelné a tedy nutně zjednodušující nebo suše odborné a pro běžného čtenáře obtížně přístupné. "Nauč se to!” vás přesvědčí, že lze oba přístupy úspěšně…
Backpacking - zkušenosti a tipy
Už jste někdy slyšeli, že se českým turistům přezdívá baťůžkáři? Jsme národ koumavý a stejně tak se snažíme ušetřit, kde se dá. Backpacking je ale trochu jiný a je spojen s cestovatelskou svobodou.