Bosna – o kráse krutě zasažené země

Vzdelani

Bosna vždycky ležela na křižovatce – mezi Východem a Západem, mezi křesťanstvím a islámem; po nějakou dobu byla součástí Byzance, ve vrcholném středověku se dostala pod správu Uherského království, v 15. století se upadla do osmanského područí. Vždy se zde střetávalo a spolu zápasilo několikero různých vlivů, kultur a idejí – to umožnilo vznik místům dechberoucí krásy a současně položilo základy k tragickým konfliktům minulého století; bratrovražedné válce, z níž se Bosna a Hercegovina doposud nevzpamatovala.

Poprvé jsem hranice mezi Chorvatskem a Bosnou překročila více než před šesti lety – v té době jsem ještě na každém kroku narážela na varování před cestováním po této pozoruhodné zemi – nezávislé cestování se nedoporučovalo obecně a mimo města už vůbec ne. Já ale měla namířeno do hor. Ani dnes po nich nemůžete chodit svobodně a bez obav – hornatá krajina v západní části Bosny se v 90. letech stala dějištěm lítých bojů (neblaze proslulé město Knin na chorvatské straně leží nedaleko) a celá území jsou ještě stále zaminovaná. Přesněji – mohou být. Nikdy si nejste jisti, zda na krásně rozkvetlé louce vedle lesa nečíhají nášlapné miny a rozhodně se vám to nechce riskovat. Situace je nejistá zejména v turisticky méně atraktivních lokalitách v blízkosti hranic – místní vám sice často řeknou, že určitá místa jsou bezpečná, neopomenou ale dodat, že před pár lety (nebo měsíci) to zrovna tam někoho vyhodilo do vzduchu. A vyberte si. Na mapách máte zaminované lokality vyznačené, odlišné údaje na různých mapách a odporující si informace dohledatelné na internetu však jistoty nedodají.

U nás si jen těžko dokážeme představit situaci, v níž jen pár desítek metrů za vaší vesnicí číhají polozapomenutá minová pole – smrtelnou pastí se stávají lesy, louky a ruiny domů zničených válkou; je jich zde více než dostatek. Bosenská vláda se snaží minového nebezpečí zbavit (brání to rozvoji hospodářství i turistiky) a podle současných plánů by měla zemi vyčistit do roku 2019. Do jaké míry se to podaří, zůstává zatím ve hvězdách.

Přitom je Bosna překrásná země. Na první dojem po překročení hranic (přes Bosansko Grahovo) hned tak nezapomenu – přede mnou se otevírala úchvatná krajina pozvolně stoupajících, travou porostlých kopců, z nichž podobny dračím zubům vystupovaly bělostné vápencové skalky. Stejně bílé se zdály i v dálce se pasoucí ovce. Stromy podél cest byly obsypané sladkými švestkami, vesnice se skvěly nově postavenými domy. Velmi často ležely hned vedle zbořenišť, která pozvolna zarůstala do krajiny. Pokroucené lísky a pyšné břízky prorůstající otvorem zejícím tam, kde bývala střecha, nejsou nijak neobvyklým pohledem. Pokud by člověk nevěděl, proč je zde tolik pobořených domů, působilo by to nesmírně romanticky.

Vzpomínám si na vesnici, v níž stálo pouze šest domků. Malých a tmavých, ale očividně nových. Kousek od nich – šest ruin. V této maličké vesničce se stal zázrak: během války byly zničeny všechny domy, ale žádný z jejich obyvatel nepřišel o život. Srbové i bosenští muslimové se po válce vrátili a vzájemnou výpomocí vybudovali své domovy znovu.

Města jsou docela jiná – a přece podobná. První, čeho si všimnete, je opět ohromné množství ruin. A ještě větší množství náhrobních kamenů takřka svítících novotou. Sarajevo vás uchvátí snad ne pouhou krásou (to spíše centrum Mostaru působí jako ilustrace z pohádky), ale hlavně nesmírnou životností, čilým ruchem starého města a přátelstvím jeho obyvatel. Uzounké uličky se otevírají nečekaným výhledům, štíhlé minarety protínají nebe nad hlavou a dodávají městu další rozměr. Nejsilněji na mne ale zapůsobila skutečnost, že na malém prostoru v historickém centru města stojí katolický kostel, pravoslavný chrám, mešita a synagoga – symbolizují pro mne to nejlepší z celého města i země.

Současná Bosna a Hercegovina není idylickou zemí – trápí ji nepohřbené dědictví války a genocidy (kolik vrahů doposud uniká trestu, kolik lidí zatím nemělo ani možnost důstojně uložit ostatky svých milovaných, kolik obětí ví, že se nedomůže spravedlnosti …), prorůstá ji korupce a nesoulad mezi různými skupinami obyvatel.

Na druhou stranu jsem snad nikdy nenarazila na tolik plánů a projektů na malém území – na tak obdivuhodnou energii a snahu začít znovu čerpat z multikulturního dědictví. Postarší pán, který se nás hned na začátku bloudění Sarajevem ujal (a opravdu zcela nezištně), spolu se svými přáteli již v prvních letech po válce založil nadaci na ochranu a obnovu válkou zasažených kulturních památek. A není zdaleka sám – v Bosně vznikají (nebo jsou obnovovány) ekostatky uvádějící do chodu historické zavlažovací systémy, otevřené domy pro umělce nabízející inspiraci a vzájemné porozumění apod.

A co doporučit návštěvníkům Bosny a Hercegoviny? Nebát se; opravdu to není tak zlé, jak by se z televizních zpráv mohlo zdát, přijet s otevřenou myslí i duší, naslouchat (při troše snahy jsou naše jazyky slušně srozumitelné) a nesoudit příliš rychle. Poté si nazpět přivezete mnohem více, než pár suvenýrů a záplavu fotografií; silné dojmy a inspiraci pro chvíle, v nichž se vám vlastní život zdá komplikovaný až k nesnesení.

Autorkou fotografií je Lenka Zlámalová.

Přidáno: 22.01.2013, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Letní jazykové kurzy angličtiny – Spojte horké léto s osvěžujícím kurzem!
Máte během léta prázdniny nebo v práci více času? Využijte ho k intenzivnímu studiu angličtiny! Kdo dnes umí anglický jazyk, má otevřené dveře k práci i studiu v zahraničí nebo k lepší pracovní pozici. Neváhejte tedy a…
Tréninkový kurz Nenásilné komunikace v Turecku – nadšení i zklamání v jednom
Zajímáte se o vzdělávání v multikulturním prostředí? Náš externí spolupracovník Tomáš Kolomazník pro čtenáře Vzdělání.cz sepsal své postřehy z účasti na zahraničním tréninkovém kurzu tzv. nenásilné komunikace.…