Bez stresu by to nešlo – kdy je stres užitečný

Znáte ten pocit, kdy Vás mrazí v zádech, ve svalech cítíte příjemné napětí, jste zcela probuzení, ale přitom klidní a soustředění a naprosto jistě víte, že vše půjde dobře? Že všechno bude tak, jak má být?
Před vystoupením na koncertě, před sportovním zápasem, ale i před zkouškou nebo první schůzkou s někým opravdu zajímavým – v takové situaci mnozí zapomenou na všechny pochybnosti a obavy, najednou si připadají o mnoho lehčí a sebejistí. Výborný pocit, na kterém se dá vypěstovat závislost.

Vděčíme za něj stresu.
Ne takovému stresu, kterého jsou dnes plné magazíny online i tištěné a před kterým varuje deset z devíti lékařů. Stres totiž můžeme rozdělit na dva základní druhy:

Dělení stresu

Eustres – tzv. pozitivní zátěž, která, pokud se nepřekročí přiměřená míra, výrazně stimuluje k lepším a vyšším výkonům, podporuje schopnost rychlého rozhodování a prohlubuje intuici.
Distres – neboli nadměrná zátěž přetěžující organismus. Je příčinou řady nemocí a může způsobit i smrt.

Stres, který obohacuje

Odvolávat se na stres je v současné době nesmírně moderní. Kdo neustále nepobíhá kolem s vytřeštěnýma očima a na potkání nevykřikuje, že vůbec nic nestíhá a je pořád ve stresu, jako by dělal něco špatně.
Je to jen příznak doby, nebo má ono vědomé vyhledávání stresu nějaký reálný základ?
Napovědět může skutečnost, že velké množství lidí se stresu nejenže nevyhýbá, ale přímo ho cíleně přitahuje. Odkládání povinností na poslední chvíli, seminární práce psané v noci před termínem odevzdání, příprava na zkoušku začínající tři dny předem…to všechno není jen důsledkem mizivé organizace práce a času; pro spoustu lidí je skoro nemožné a zejména neefektivní pracovat jinak.

Pokud si sednou nad učení tři týdny před zkouškou, v hlavě jim za celou dobu neuvízne ani polovina vědomostí, které jsou schopni do sebe naštosovat v krizovém režimu na poslední chvíli. Stres je stimuluje, probouzí z ospalé netečnosti (ve které by se, pokud by si na vše nechali dost času, určitě ocitli) a pomáhá v koncentraci. Cítí, že jim to lépe myslí a také – v neposledním případě – práce jim připadá podstatně zábavnější.

Podle poznatků současné neurologie a psychologie stres dokáže v těla aktivovat nervové obvody vyvolávající pocit uspokojení a touhy.
Není těžké se potom dostat do stádia, kdy stres je potřeba už pro pouhý pocit spokojenosti a naplnění – bez něho se cítíte prázdní, bez energie a bez cíle.

O návyku na stres se mluví od 70. let minulého století – společně s tím, jak se do centra pozornosti psychiatrů dostaly poruchy chování a závislosti, k nimž mimo jiné patří chorobné přejídání či nakupování.
Závislí na stresu jsou pravděpodobně všichni workoholici, ale závislost se neomezuje jen na pracovní stránku života. Nemálo partnerských párů bez jisté míry vzrušení nedokáže existovat, po překonání prvotní zamilovanosti a oboustranné fascinace si ji musí vyvolávat uměle, byť většinou nevědomky – hádkami, provokováním a vzbuzováním žárlivosti. Teprve takto mají pocit, že se ve vtahu nenudí.

Jak zacházet se stresem
Stresu se nemůžeme vyhnout, ani kdybychom chtěli. Navíc eustres je pro nás vyloženě dobrý – za předpokladu, že to s ním nepřeháníme.

Proč vlastně cítíme stres

Stres je přirozená reakce organismu na mimořádné (tj. stresové) podmínky. Obecně přijímaná definice charakterizuje stres jako soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu.
Stres je tedy obranou reakcí, jejímž primárním účelem je prevence poškození nebo dokonce usmrcení organismu. Stresem naše tělo reaguje na fyzickou i psychickou zátěž a odpovídá na ni souhrnem fyzických i duševních reakcí.

Jak poznáme příznaky stresu

Přestože v naší společnosti častěji bojujeme o zachování sociálního postavení a nedotčeného sebevědomí než o život, reakci na stres sdílíme se zvířaty.

Stres aktivuje svaly (jsme připraveni bojovat nebo utéct) tím, že k nim dopravuje více živin ve větším množství krve – následkem čehož se odkrvuje kůže a vnitřní orgány. Tělo soustředěné plně na vypořádání se se stresovou situací dočasně odsunuje stranou některé důležité funkce – nezpracovává živiny obvyklým způsobem a rovněž dochází k poklesu imunity. Stresový stav je pro organismus značně energeticky náročný a vyčerpávající, jak si uvědomí každý, kdo po úspěšném vystoupení nebo složené zkoušce jednoduše odpadl.
Navenek se stres projevuje změnami barvy kůže (zčervená nebo naopak zbledne), zrychlením dechu a tepu, stoupnutím tlaku a vylučováním potu. Můžeme cítit i tlak v nedostatečně prokrvených orgánech a bolest v zádech.

Dlouhodobý stres poškozuje organismus

Jak vyplývá z výše uvedeného, stres by neměl trvat dlouho – v opačném případě tělo ztrácí schopnost vyrovnat se se zvýšenými nároky na organismus a objevují se škodlivé důsledky na těle i duši. Stoupá také riziko psychosomatických onemocnění. Poté, co jsme vystaveni stresu, je důležité doplnit vydanou energii a umožnit regeneraci organismu – nejlépe důkladným odpočinkem.

Jak se bránit stresu
Viz Tipy, jak bojovat proti stresu v práci

Odkazy
Celostní medicína.cz
Stres může být špatný i dobrý

Přidáno: 15.11.2012, Zdroj: Vzdělání.CZ Autor: Tereza Dědinová

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

S odborným doučováním bude maturitní vysvědčení v kapse
S druhým stupněm na základní škole přibudou do života dítěte i přírodovědné předměty. A jelikož jde o náročnější, vyprofilovanější témata, ne každý žák si s nimi umí poradit sám. Kde mohou rodiče a žáci…
Jak sledovat studijní mobilitu ve vysokoškolském vzdělávání?
Jak jsou evropské vzdělávací systémy připraveny podporovat mobilitu studentů? Souhrnný přehled z publikace Mobility Scoreboard. Higher Education Background Report pro čtenáře Vzdělání.cz připravili odborníci Domu…