17. listopad 1989 otevřel studentům dveře zahraničních univerzit

Listopadová revoluce vrátila Českou republiku mezi svobodné a demokratické státy světa. Jedním z důsledků společenské změny bylo radikální zlepšení možností studia v zahraničí pro české studenty. Zatímco mladí lidé v komunistickém Československu si mohli o studiu v zahraničí mimo sovětský blok, tedy vlastně pouze ve východní Evropě, nechat jenom zdát, dnešní studenti mají nekonečně otevřené možnosti studia v téměř jakékoliv zemi a na všech stupních studia a je pouze na nich, jak tuto příležitost využijí.

Předlistopadový režim omezoval, s výjimkou krátkého období uvolnění koncem 60. let, možnosti cestování po celou dobu své existence. Jakýkoliv výjezd do zahraničí, mimo státy zpřáteleného „socialistického tábora“, podléhal povolení komunistických úřadů a získání potřebných dokumentů bylo velmi obtížné pro většinu obyvatel a v některých případech, pokud „kádrový profil“ neodpovídal představám komunistů, i zcela nemožné. Totalitní režim neměl samozřejmě žádný zájem ani na pobytech studentů v zahraničí, a už vůbec v zemích Západu s hlavním nepřítelem, Spojenými státy, v čele. Výměny se tak odehrávaly pouze pod taktovkou oficiálních kontaktů s dalšími komunistickými zeměmi a pod bedlivým dozorem státu.

Tato situace se razantně změnila velmi brzy po Listopadu. S otevřením hranic padly bariéry, které znemožňovaly českým mladým lidem vyjet za studiem do zahraničí. Česká republika se mohla zapojit do již existujících mezinárodních programů. Jako kandidátská země Evropské unie vstoupila v devadesátých letech do evropského programu studentských výměn Tempus, který se v průběhu let změnil na Sokrates/Erasmus a rozšířil se na většinu českých vysokých škol. Čeští studenti mohli začít využívat vládních stipendijních programů jednotlivých zemí. Již v roce 1991 byla dohodou vlád České republiky a USA založena rovněž Fulbrightova komise, jež byla pověřena správou americko-českého vládního stipendijního programu a poskytováním informací o možnostech studia v USA. Fulbrightova komise v Praze tak v příštím roce oslaví 15 let své existence a k dnešnímu dni díky jejím stipendiím vycestovalo do USA téměř 450 studentů a vědců.

Čeští studenti díky otevření země v roce 1989 již ale nemusí spoléhat pouze na vládní stipendijní programy nebo meziškolní výměny. Do zahraničí mohou odjet zcela individuálně, tedy nejen na krátkou studijní stáž v rámci svého studia, ale na celý studijní program. Bakalářský nebo magisterský titul tak lze dnes získat kdekoliv na světě. Středoškoláci, kteří plánují studium na vysoké škole, případně vysokoškoláci, kteří získají bakalářský nebo magisterský titul a mají zájem o pokračování ve vyšším stupni studia, si dnes nemusí vybírat pouze mezi českými vysokými školami, ale mohou uvažovat o studiu ve velké řadě zemí, a to zcela neomezeně – pokud nepočítáme jazykové a obvykle i finanční bariéry, které ale nejsou nepřekonatelné, zvláště pro studenty s vynikajícími studijními či odbornými výsledky. Výborní studenti mají velkou šanci získat zajímavá stipendia, která jim pomohou pokrýt minimálně část nákladů. Vysokoškolské vzdělání v zahraničí se tak stalo atraktivní alternativou, zvláště v situaci, kdy české univerzity z kapacitních důvodů odmítají mnoho i talentovaných zájemců a přijetí na vysokou školu se týká jen zlomku uchazečů.

Pro úplnost je třeba dodat, že studium v zahraničí také není pro každého, vyžaduje dostatek času, znalost jazyka, důkladnou přípravu, vyšší stupeň samostatnosti a někdy také dostatek finančních prostředků. Vzdělání obecně je ale považováno za investici do úspěšné budoucnosti. V případě studia v cizině to platí dvojnásob. V každém případě je nutné na studiu v zahraničí začít pracovat daleko dříve než v případě studia v České republice. Dostatek času je zapotřebí na seznámení se se systémem školství v zemích, které studenta zajímají, podmínkami studia a přijímacího řízení, jazykem země apod. Proto v době, kdy studenti podávají přihlášky na české školy, je již zpravidla pozdě se zajímat o studium v zahraničí. Nejlepší je začít nejpozději v předposledním ročníku střední nebo vysoké školy.

Dnešní studenti to mají oproti svým předchůdcům před 16 a více lety neporovnatelně snazší, protože je nikdo neomezuje v jejich možnostech a přístup k informacím je velmi pohodlný jak díky internetu, tak díky různým poradenským a informačním centrům, které zájemcům pomáhají v jejich úsilí. Jestli některou z mnoha příležitostí využijí, tak záleží již jen na nich – na jejich vůli a odhodlání.

Autor: Jakub Tesař - studijní poradce Komise J.W. Fulbrighta

Přidáno: 16.11.2005, Zdroj: Vzdělání.CZ

Přečtěte si novinky z oblasti vzdělávání a školství na portálu Vzdělání.CZ. Tipy pro studenty, tipy pro učitele, aktuality ze světa vysokých škol či výuky jazyků. Přinášíme Vám také kulturní servis, doporučujeme knížky, které stojí za to si přečíst. Pobavte se a vzdělávejte se na portálu Vzdělání.CZ!

EKONOMICKÉ FAKULTY - přípravné kurzy

Intenzivní přípravné kurzy na přijímací zkoušky na ekonomické fakulty, jejichž součástí je zkuška z matematiky a cizího jazyka. Studenti mají vysoké procento úspěšnosti u přijímacích zkoušek a s kurzy i lektory je spokojeno přes 94% účastníků kurzů.

[ x ]

Přečtěte si

Proběhla diseminační konference programu Erasmus+ odborné vzdělávání a příprava
V listopadu 2017 proběhla v Českých Budějovicích celostátní konferenci věnovanou oslavám 30. výročí existence vzdělávacích programů EU.